Můlo
Řádka 8: | Řádka 8: | ||
− | [[ | + | Mnohé staré legendy [[tal]]ského města [[Ora]] hovoří o můlech - postavách přicházejících za [[Den Šera|Šera]], které vábeny světly obydlí postávají na hranici stínu a čekají. Trpělivě a bez hnutí sledují, jak [[Těžaři|těžařské]] bivaky jeden po druhém pohasínají. Pak jako na povel mlčky vykročí, aby ještě před příchodem [[Den Světla|Světla]] zmizeli v podzemí spolu se svými oběťmi, které odjakživa tvořily výhradně [[Těžaři|těžařské]] ženy. Tito mýtičtí [[neživí]] tvorové jsou dnes označováni jako můlo, ovšem podobným bytostem se v [[Říše Kruhu|Říši Kruhu]] říkalo ''[[Gadu Mhua'lau]]'' a těch se obyčejní obyvatelé často obávali více než možné invaze [[Atomo|Atomů]]. Na rozdíl od můlů však [[Gadu Mhua'lau]] unášeli nezralé [[Káďovka|káďovky]] a to přímo z [[Reprodukční kádě|reprodukčních kádí]]. Tradice městských uchvatitelů těl je tedy na [[Coraab]]u dlouhá tisíce [[Tu]]. |
+ | |||
+ | Spekuluje se o tom, že můlové skutečně existovali - šlo však o tajnou sektu [[ilokaj]]ských [[tal]]ožroutů, kteří pořádali trestné výpravy k hranicím nově zbudované výspy živých kolonizátorů, které z duše nenáviděli. Můlové skutečně unášeli ženy a to proto, aby co nejvíce zredukovali rozmnožování svých nepřátel. [[Tal]]ové prý nakonec sektu můlů v několika trestných výpravách vyhubili. | ||
+ | |||
+ | Neméně peprný byl také legendami přibarvený popis samotného aktu vraždy. Můlo ženě nejprve rozerve břicho a ponoří do ní hlavu. Zůstane tak po celé [[Den Světla|Světlo]], příčemž do těla hostitelky vypouští litry svých slin. Po několika [[Tol]]ech se z napnuté kůže (jež slouží jako zárodečná varianta [[Reprodukční kádě|kádě]]) vysouká nový můlo. Údajně právě proto zdobily hlavy můlů bujné feminní hřívy. | ||
[[en:Muulo]] | [[en:Muulo]] |
Aktuální verze z 16. 1. 2015, 13:36
Rasa: neživý - mýtický tvor
Domovský svět: Coraab
Éra: okolo 350 Tu - okolo 550 Tu
Mnohé staré legendy talského města Ora hovoří o můlech - postavách přicházejících za Šera, které vábeny světly obydlí postávají na hranici stínu a čekají. Trpělivě a bez hnutí sledují, jak těžařské bivaky jeden po druhém pohasínají. Pak jako na povel mlčky vykročí, aby ještě před příchodem Světla zmizeli v podzemí spolu se svými oběťmi, které odjakživa tvořily výhradně těžařské ženy. Tito mýtičtí neživí tvorové jsou dnes označováni jako můlo, ovšem podobným bytostem se v Říši Kruhu říkalo Gadu Mhua'lau a těch se obyčejní obyvatelé často obávali více než možné invaze Atomů. Na rozdíl od můlů však Gadu Mhua'lau unášeli nezralé káďovky a to přímo z reprodukčních kádí. Tradice městských uchvatitelů těl je tedy na Coraabu dlouhá tisíce Tu.
Spekuluje se o tom, že můlové skutečně existovali - šlo však o tajnou sektu ilokajských taložroutů, kteří pořádali trestné výpravy k hranicím nově zbudované výspy živých kolonizátorů, které z duše nenáviděli. Můlové skutečně unášeli ženy a to proto, aby co nejvíce zredukovali rozmnožování svých nepřátel. Talové prý nakonec sektu můlů v několika trestných výpravách vyhubili.
Neméně peprný byl také legendami přibarvený popis samotného aktu vraždy. Můlo ženě nejprve rozerve břicho a ponoří do ní hlavu. Zůstane tak po celé Světlo, příčemž do těla hostitelky vypouští litry svých slin. Po několika Tolech se z napnuté kůže (jež slouží jako zárodečná varianta kádě) vysouká nový můlo. Údajně právě proto zdobily hlavy můlů bujné feminní hřívy.