Enol Wah
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | [[File:Enol wah by stephan guenther.jpg|thumb|left|250 px|alt=A |'' | + | [[File:Enol wah by stephan guenther.jpg|thumb|left|250 px|alt=A |''"Nenechám to tady. Že není místo? Kecy. Bez něj nikam neletíme! To raději umřu. Vždyť jsem na ten balík [[taran]]ích kůží dostal dvacetinovou slevu!!!"'' - '''Enol Wah'''.<br />([[Coraabia Artist]]: '''[[Stephan Guenther]]''')]] |
[[Category:Postavy]][[Category:Žoldáci]][[Category:Wak]][[Category:WaalkWak]][[Category:Annor]] | [[Category:Postavy]][[Category:Žoldáci]][[Category:Wak]][[Category:WaalkWak]][[Category:Annor]] | ||
'''Rasa:''' [[:Category:Wak|Wak]] | '''Rasa:''' [[:Category:Wak|Wak]] | ||
Aktuální verze z 22. 10. 2021, 17:16
(Coraabia Artist: Stephan Guenther)
Rasa: Wak
Domovský svět: WaalkWak
Bohatý boomský obchodník Enol Wah byl pověstný pro svou neskonalou hrabivost. Říkalo se o něm, že vlastní nejzanedbanější a nejpřeplněnější magrav v Xenozóně - do oprav investoval pouze nezbytně nutné prostředky a nikdy neodlétal z doků, dokud mohl naložit ještě nějaké zboží a vydělat pár Xotů navíc. Často ukládal přepravní kontejnery třeba i ve spojovacích chodbách či v soukromých ubikacích posádky, což se mu nakonec vymstilo. Jednou na poslední chvíli naloží náklad vajec jedovatých ještírků bakuro. Jelikož nemá nikde jinde místo, zanechá je ve strojovně. Vlivem tepla z nedostatečně oplášťované termoregulační jednotky se několik bakurů vylíhne dříve, načež zaplaví magrav ve snaze vypátrat jakoukoliv poživatelnou kořist.
Vystrašenému Wahovi nezbyde nic jiného, než svěřit magrav řídícímu interware a s celou posádkou opustit plavidlo v záchranných modulech. I zde však hamižný šmelinář šetřil na údržbě, když dříve vynechal několik pravidelných kontrol v servisních docích. Zatímco Enol Wah netrpělivě čeká na záchranu, autopilot špatně vyhodnotí souřadnice a namíří si to přímo do nitra blízké hvězdy.
Ztráta magravu s celým nákladem přivede Enola Waha na mizinu a definitivně ukončí jeho výnosný mezihvězdný obchod. Nakonec se Wah trvale usadí na Annoru, kde si v jedné zapadlé uličce zřídí novou živnost. V příšerně zanedbaném obchůdku, zaplněném zbožím až po střechu a s nabubřelostí pravého boomy, nabízí do své smrti turistům předražené suvenýry vyráběné z kůže ještírků bakuro.
