Povídky

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 92: Řádka 92:
  
 
[[Fi-Dan|G'Har]] sleduje ze své pozice, jak k ležícímu tělu dorazí velitelský [[antigrav]] a z něj vystoupí [[Dubh]]. Opatrně se přiblíží a skloní se nad [[Dolgith]]a. Dává si pozor, aby se jej nedotkl. Všichni čekají, kanály spojení otevřené. [[Sektor 15|Sektorem 15]] zašumí zpravodajská vlna nesoucí jediné slovo: "[[Demeseraai]]?" Pak následuje šum dohadů a zuřivého datování v databázích. To už [[Fi-Dan|G'Har]] ale nesleduje, protože právě pochopil, že jeho cíl vydechl naposledy. Nejistě se podívá na poslední připravený náboj: "Co jste, u [[Tal]]a zač?! Já vím, že jsem se netrefil, jen jsem si to hrozně přál!"
 
[[Fi-Dan|G'Har]] sleduje ze své pozice, jak k ležícímu tělu dorazí velitelský [[antigrav]] a z něj vystoupí [[Dubh]]. Opatrně se přiblíží a skloní se nad [[Dolgith]]a. Dává si pozor, aby se jej nedotkl. Všichni čekají, kanály spojení otevřené. [[Sektor 15|Sektorem 15]] zašumí zpravodajská vlna nesoucí jediné slovo: "[[Demeseraai]]?" Pak následuje šum dohadů a zuřivého datování v databázích. To už [[Fi-Dan|G'Har]] ale nesleduje, protože právě pochopil, že jeho cíl vydechl naposledy. Nejistě se podívá na poslední připravený náboj: "Co jste, u [[Tal]]a zač?! Já vím, že jsem se netrefil, jen jsem si to hrozně přál!"
 +
 +
<div style="font-size:90%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">''Autor povídky: Wolfrick''</div>

Verze z 15. 8. 2013, 06:07

Tu 4219

Dešťové kapky dopadají do špinavé kaluže. Občas do louže došlápne noha se zablácenou botou a voda vycákne. Pak zase padají kapky. Potom se vrátí noha a bota: šplách. Kap, kap, kap, šplách. Kap, kap, kap, šplách. Znovu a znovu. Je to krásné a uklidňující. Leží se mi tu moc hezky. Zavřel bych oči a prospal bych se, ale něco mě nutí stále se dívat. Trochu to bolí, ale poddávám se tomu rád, protože je to moc hezký pohled. Dokonce se usměju. "Tak ty se budeš ještě smát, B'yabho?," zasyčí Demeseraai, klečící na zkroucené postavě vězně, a znovu přitlačí na jeho zkrvavenou hlavu, kterou mu už notnou chvíli máchá v kaluži. "Deme, nech toho. Zabití neprojde ani Tobě!," kňučí na rozzuřeného kolegu vězeň postavy dokonale přizpůsobené k podlézání, a ač natahuje třesoucí se ruce, aby zabránily nejhoršímu, je z jeho postoje patrné, že se nikdy neodváží. Okolo nevšímavě prochází zástup vězňů, vracejících se z pracovního tábora. Lhostejní k dešti, lhostejní ke kaluži, kterou procházejí, lhostejni k osudu jednoho z nich. Šplách, kap, kap, kap. Šplách, kap, kap, kap... "Varoval jsem ho," prohlásí po chvíli Demeseraai a konečně svou oběť pustí. Zvedne se a přitom sleduje, jak se tělo na zemi jakoby samovolně překroutí do polohy plodu. Úsměv na tváři nepochopitelně přetrvává. Znechuceně zakroutí hlavou a pokračuje: "Je to jenom vobyčejnej srágora. Takový namyšlený štěně tu nevydrží ani Tol!"


Vysoké komerční budovy Sektoru 15 nevšímavě shlíží na násilnou scénu na ulici. Na kopa ve služební zbroji s velitelskými prýmky, jak se naklání nad umírajícího a těžce oddechujícímu Dolgithovi probíhají poslední myšlenky na končící život. Úplně nakonec si v duchu povzdychne: "Proč se mi teď vybavila právě tahle vzpomínka? Kolik Tu jsem si na první Tol v Goa'Kach nevzpomněl. Bylo to drsné, ale i tak se mi vrací ten pocit krásy a klidu." Cítí, jak se mu na tváři objevuje úsměv a naposledy tiše zašeptá: "Demeseraai."


Všechna podlaží Naddy bují životem. Úředníci i vyšší byrokrathé razítkují byropisy s mnohem větší razancí než obvykle a někteří dokonce přechází mezi pracovními kukaněmi! Mezi tím probíhají vojenští ordonanci a často nedbají na běžnou slušnost a ve spěchu vráží do civilů nebo nižších šarží! "Nukaraa , ty aabu," zanadával si G'Har, když na poslední chvíli uhnul probíhajícímu poslu. Jeho se dnešní shon netýká. Služební odznak je po deaktivaci zešedlý a v ruce si nese zmačkanou kuličku byropisu, ve kterém mu velitel důrazně oznamuje, že za porušení subordinace při zásahové akci InSboru může být šťastný, že je suspendován jen na 7 Tolů! "Ale že byl velitel zásahu pitomec, to se tam nepíše," naštvaně si ulevil, čímž polekal okolo jdoucího přenašeče razítek, který nechtěně zakopl o svou nohu a rozsypal se na podlahu. G'Har se po něm s úšklebkem ohlédl, ale žáhu mu to moc nezchladilo. Došel k ochozu galerie na 9 podlaží a rozhlédl se po ústřední hale Naddy. Před ním se rozprostřelo hektarové náměstí uvnitř budovy. Obří rozměry, dovolující použití interiérových monogravů, našly v čase potřeby své neocenitelné uplatnění. Agravické balustrády kypěli třísměrným provozem a kdo zde byl jen pěší, spoléhal se na u-gravové trubice, které přenášely i mezi jednotlivými patry. K tomu se všude rojilo množství automatických botů a jak se tato různorodá masa proplétala a mísila, personál a civilové společně vytvářely dojem obydlí nějakého úlového meta-hmyzu. Veškerý shon se však vyhýbal centrální mozaice vytvořené ze vzácné glauruucké rohoviny dovezené z Annoru. Její hrubost ohrožovala všechny, co nenosily pancéřové boty a tak si vysloužila uctivou nepozornost. G'Har si mumraj zaujatě prohlížel, když jeho pohled zaujala postava, která svižným, ale nespěchajícím krokem mířila právě těsně podél centrální mozaiky. Na té postavě bylo něco, co jí odlišovalo od veškerého okolí. Bytost měla tělo poseté desítkami augmentačních přípojek určených k instalaci na zakázku vyrobené bojové zbroje, nejspíš hodné lecjakého arma. Nicméně nejvíc na sebe neznámý upozorňoval klidem a spokojeností se sebou samým. Klidem, který se tak nepodobal všem ostatním v budově, protože z ostatních čišela nejistota, že něco velkého se děje, ale nikdo neví, jestli to přinese něco dobrého. Když byl muž na půl cesty mezi mozaikou a hlavním východem lemovaným rentgenovými desintegrátory určenými k osobní prohlídce libovolných živých i neživých druhů, zvědavost G'Hara rozhoupala z nečinnosti. Několika rychlými kroky se přesunul k nejbližšímu u-gravu a spokojeně se usmál, když už šestý cestující byl byronos s unickou účetní rozvahou. Nejlepší způsob jak se dostat k tajným informacím je skrze účetní data. Každý byrokrath si víc cení včasnosti a úplnosti dat, před jejich utajením. Rychlým škubnutím uufthackému úředníkovi vytrhl datovou krychli z rukou a než se ubohý byronos vzmohl na vyděšené zakňourání, G'Hara už skočil do protisměrné barvy u-gravu a zmizel mu z dohledu. Cestou si krychli připojil ke svému intrawaru a aktivoval vyšetřovací program třetí třídy, který byl standardní výbavou všech vojenských i pořádkových jednotek. Než ho u-grav vysadil na galerii v přízemí, program mu zvýraznil jednu nechutně velkou částku převedenou na civilní osobu bez pracovního poměru v Naddě. To bylo určitě ono. "Takže ten B'cogtha byl práskač a právě donesl něco móóc zajímavého," pomyslel si G'Har s jiskrou v oku a svižně vykročil ke sklobetonovému výhledu na civilní zbraňárny. Muž už měl za sebou i výstupní prohlídku a dokončoval upínání své zbroje k hlavohrudi. "Tal potěš," zakroutil G'Har hlavou zkoumaje těžařovu výstroj. Mohutné plátování kolem nohou naznačovalo přítomnost několika pohybových jednotek s vlastními zdroji energie a drápové zakončení chodidlových systémů sdělovalo, že majitel požaduje vysokou hybnost na libovolných terénech možná i s vysokým sklonem. Obličejovou část na hlavohrudi obklopovalo vrstvené plátování se schopností poloautonomního ohýbání, aby byl pancíř vždy v optimálním sklonu při zásahu projektilem, nebo ruční zbraní. Celkový dojem malého válečného stroje dotvářely přehnaně velké ramenní agregáty s pancíři přecházejícími v drápové rukavice. Jakmile se všechny systémy aktivovaly a spojily s tělem, těžařský ozbrojenec se otočil k východu, přičemž ukázal nehezkou sbírku zbraní připojenou k zádovým dílům. Nechyběly zde projektilové zbraně, ale všemu dominovaly dvě mohutné corabitové čepele zabírající celou délku hlavohrudi. "Tohle je čím dál tím zajímavější," řekl si G'Har, "tak je to práskač, nebo zabiják? A pokud zabiják, tak co umí, aby to neuměl někdo z InSboru líp, že si zaslouží takový prachy?" Tou dobou už ale těžař nastupoval k taxi-gravci do agravy, která okamžitě vyrazila k polygonům transcentrální dálnice. Nnul Dae okem aktivoval komunikátor a požádal o identifikaci cíle cesty právě odjíždějící agravy. Systém mu chvíli vzdoroval kvůli dnešní suspendaci, ale ta se týkala aktivní vojenské služby, takže mu některá administrativní práva zůstala. Po chvíli se mu zobrazila mapa s hlášenou cílovou stanicí: "Hm, vnější sektor," zamumlal si G'Har a s nespokojeným stažením obočí požádal o zavolání nejbližšího taxi-gravce. Ten díky jeho pracovní pozici u InSboru okamžitě přiletěl a po zadání směru vyrazil preferovaným pruhem dálnice. Cestou G'Har zkontroloval energetický stav zbroje a po krátkém zaváhání se připojil na komerční zdroj vozu a zaplatil si dobytí rezerv. Pak si zkontroloval svou osobní výzbroj a s povzdechem naznačujícím nedávnou nepříjemnou vzpomínku začal skládat ostřelovačskou pušku vlastní výroby s vyrytým nápisem BVKK-1. Je pravda, že s dobrou optikou se dozví nejvíc, a kdyby něco: "tahle holka mě vyseká z lecjakýho blitka," prohlásil si a pohladil keramzo-ocelovou skládanou pažbu své "holky." Pak se uvelebil v sedadle a zavřel oči. Jako rozený voják uměl najít před akcí čas k odpočinku a Sektor 15 je skoro Un daleko.


Sektor 15 je od smrti Xun Tchwa stále v rozpacích mezi svobodným rozmachem poctivé práce a nutným úpadkem způsobeným podříznutím šedé a černé ekonomiky. Nebo spíš jejím odstřelením. Průmyslové budovy na zpracování blitkobetonu sice vykazují činnost, ale Uufthaků, kteří tvoří naprostou majoritu obyvatel tohoto Sektoru, na ulici moc nepobíhá. To Dolgithovi naprosto vyhovuje. Většina jeho návštěv v Goa'Kach způsobily trapné srážky s neschopnými civily, kteří nedokáží včas uhnout z cesty. Dneska to ale bude úplně jiný. Celý InSbor právě stahuje smyčku kolem Sektoru 7, aby domněle provedl záchranu poloviny C'Orai před děsivými teroristy disponujícími zbraněmi hromadného ničení. Dokonce si přizval na pomoc Bahoofu, minimálně aby paralizovala všechny aktivce ze Žumpiče!, protože Ti jsou schopní vyprovokovat i obyčejné obyvatele k teroristickým činům a taková rozbuška by mohla mít katastrofické následky. Nejlepší na tom ale je, že mu InSbor právě zaplatil královské odchodné. S tím splatí všechny dluhy za tuhle novou zbroj a dovolí mu vypadnout z C'Orai a uniknout z neustálého kontaktu s úřady, kteří se na něj lepí od první návštěvy věznice. Tedy, byl by už na cestě do Bochezai, kdyby mu hlavou nevrtala zajímavá zmínka od někoho, z blízkého okolí Zapraskala. Místní malé centropolní xotnictví prý ukrývá Xun Tchwovo zabavené věno. Byl by tomu nevěřil, kdyby to nezaslechl ve chvíli, kdy o něm přece nemohli vědět! Taxi-gravec dorazil na náměstí 15C41A a zastavil na vyhrazené parkovací stání. Dolgtih vystoupil a vykročil s pohledem upřeným k nedaleko sedící bachraté budově s trochu zašlým nápisem - KERONGOVO XOTNICTVÍ.


G'Har Dolgitha sledoval ze střechy budovy na druhé straně náměstí. Dorazil sem skoro o 2 Uny dřív, a tak se po fázovém přesunu na střechu vysoké budovy s dobrým výhledem na xotnictví, zabýval pátráním v databázích InSboru. O Kerongovu xotnictví tam ale bylo jen, že ho založil nějaký Khoptiďan v 4165 Tu a pojmenoval ho podle jednoho z nově zvolených robokardinálů. Nebyla tam ale žádná zmínka, že by patřilo do sféry vlivu InSboru. Přišlo mu divné, že by mělo posloužit jako pokladnice k výplatě odměny. Bude si muset počkat, aby se dozvěděl pravdu. Jakmile Dolgith vstoupil do xotnictví, atmosféra na náměstí se radikálně změnila. G'Har na chvíli zadržel dech, když uviděl několik kopů, jak potichu vybíhají z civilních monogravů, které doposud stály zaparkované a jakoby opuštěné po náměstí. Část z nich se rozeběhla k těm několika uufthakům, kteří asi byli skutečnými civily a svižně je odvedli z náměstí. Ostatní zaujali pozice obkličujíc xotnictví a začali si připravovat zbraně.


"Veliteli, právě nám volá Kerongovo xotnictví, že ohlášený dorazil!" zakřičel od panelu ochrany civilů službu držící Ba'Kop a zrudnul, když mu nervozitou přeskočil hlas. Následně se chytil za pusu a pokusil se být najednou neviditelný i hrdinou dne, což vyústilo v opakované a trapné přidřepování zpět do židle a následné vstávání do pozoru. Hlavní kancelář 3-Lamae chvíli jakoby zadržela dech, aby skoro najednou začaly službu držící kopové vstávat a pohledy zaměřovat vertikální panel sektorové mapy, který dominoval kanceláři, jako kapitánský můstek hvězdného křižníku. Velitel Doraan s rukama sepnutýma za zády mírně pokývnul hlavou, že bere nováčkovo hlášení na vědomí, a soustředěně sledoval zuřivě blikající červenou, která označovala Kerongovo xotnoctví. "Všechny jednotky jsou na místě?" zeptal se Doraan svého Ha'Kopa, aniž by se na něj podíval. "Jistě," odtušil spokojeně trojnásobný držitel titulu Tu'Kop a protože věděl, jaké přijdou rozkazy, aktivoval chráněné spojení na všechny jednotky kop v terénu a jakmile viděl velitele Doraana souhlasně přikývnout, zavolal do interkomu: "Tady zástupce Dubh, všem jednotkám. Hypomor vstoupil do hnízda! Opakuji! Hypomor vstoupil do hnízda! Postupujte dle plánu!" S tím posunkem předal další komunikaci zpravodajskému důstojníkovi a spolu s půlkou centrály vyrazil na rampu, kde všichni nasedli do svých antigravů a vyrazili posílit jednotky již rozmístěné v ulicích Sektoru 15. "To se moc často nestává, aby jim někdo donesl pravdivý tip," pomyslel si ještě Ha'Kop cestou. "Podsvětí se asi zbavuje nepohodlného kolegy! No, v tom jim rád pomůžu," zašklebil se pod tvářovými brvami pro sebe Dubh a rukopařátem sjel ke své služební zbrani. Zpravodajský Ba'Kop, který byl prvotním hybatelem této chvíle stále nejistě postával u svého pultu a ruka mu cukala v tandemu s koutkem úst, jako by chtěli zakřičet: "Vemte mě s sebou!" ... "Prosííím!" To však z jeho úst nikdy nevystoupalo, stejně jako již nikdy nevystoupala jeho kariéra a tak si za 40 Tu spolehlivé, ale napůl zbytečné práce sáhne neúspěšně na život, skončí na felčarce, kde schopná nedbalost místního personálu zajistí to, co sám nesvedl. Ba'Kop vydechne v Šeru 3|4259 Tu a jeho poslední myšlenka patří snaze vzpomenout si na vlastní jméno. Od nástupu do služby mu nikdo nikdy neřekl jinak, než Bakope.


Dolgith prošel vstupním portálem Kerongova xotnictví a okamžitě pochopil, že právě vlezl do kádě plné 5-KUUL sajrajtu. Pomalu se rozhlédl po personálu, který se tak moc snažil tvářit "normálně," že měl pocit, že vidí drátky od jejich končetin k pomyslnému loutkaři. Než mu stihl vyrazit studený pot, ucítil, jak mu končetinami projela dávka syntadrenalinu. Zhluboka vydechl a pohledem našel šéfa ochranky, který zcela jistě stál před majitelem xotnictví. Z toho, co vyčetl z jejich tváří, mu bylo jasné, že tady je to 7-KUUL. Chvíli se upřeně díval na dvě nejdůležitější postavy v místnosti, až pochopil, že vědět, že přijde, pro ně není to samé, jako čelit realitě jeho příchodu. Ale na poklad může zapomenout, i kdyby tady něco cenného bylo. Lehkým pohybem paže naznačil úmysl odejít a z úlevného podklesnutí kolen šéfa ochranky vyčetl, že mu nikdo nebude bránit. To pravé ho čeká až venku. Pomalu se otočil, sevřel pažní drápy a psychicky se připravil na neskutečné přetížení, které jeho augmentované schopnosti v bojovém režimu dokáží vyvinout. Pak vyrazil. Nožní drápy se zaryly do mramorové podlahy a s příšerným skřípěním drcené krásy Dolgith vyrazil ven. Sypající se karbosklo vchodových dveří vytvořilo nezemskou aureolu kolem humanoidní válečné pevnosti, která vyběhla na náměstíčko sledované desítkami hledí malých i velkých útočných zbraní. 9-KUUL! Za zvuku odjišťování desítek zbraní se Dolgithovy semiautonomní A-Gyro jednotky implantované do páteře okamžitě aktivovaly, brutálně změnily těžiště postavy a těžařská bojová pevnost v nemožném úhlu napůl proskočila a napůl proběhla okolo šokovaných kopských zátarasů. Dolgith vyrazil do nitra průmyslového areálu hrát svou oblíbenou hru na honěnou.


Tohle je den plný překvapení, pomyslel si G'Har. Jestlipak to bude ještě zajímavější, řekl si právě ve chvíli, kdy hlavní vchod xotnictví doslova vybuchl a v oblaku sluncem prozářených střepů na náměstí vyběhla obrněná postava. Čekající kopové zareagovali téměř okamžitě, ale než stihli zacílit své zbraně, všem včetně G'Hara poklesla čelist v údivu při pohledu na neskutečnou pohybovou kreaci obrněnce, který změnil směr svého pohybu v podstatě na místě a za neustálého zrychlování vyrazil ve skulině kopských zátarasů pryč. Éter se okamžitě rozezněl desítkami hlášení, které G'Har díky výbavě od InSboru dokázal sledovat. Zároveň nabyl fázové kapacitátory a zahleděl se na nejvyšší budovu v Dolgithově směru úniku a provedl skok.


"Veliteli" ohlásil se zpravodajec, "cíl unikl z obklíčení a míří na severovýchod." Velitel Doraan pozvedl obočí, ale nenechal se rozhodit: "Pošlete směrový vektor úniku Ha'Kopu Dubhovi, ať jeho lidi posílí zátarasy v tom směru. Všechny jednotky z druhé strany sektoru ať se zapojí do vytvoření tří kruhů zátarasů." "Rozkaz, veliteli." Odpověděl zpravodajec, ale to už mu prsty letěly pro ovládacích obrazovkách a předával rozkaz. Zároveň se aktualizovala data na hlavním panelu se sektorovou mapou, kterou Doraan pečlivě sledoval. Někdy touto dobou se cíl setkává s dalšími jednotkami, které byly na pozicích již na základě tipu o vykradení xotnictví. Velitel zadržel dech a čekal. "Veliteli" ozval se zpravodajec a Doraan zavřel v očekávání oči: "Máme další 2 hlášení o průniku cíle kolem našich pozic!" Doraan oči zase otevřel a pevně stiskl rty. "Už chtěl otevřít linku ke svému zástupci, když se mu zobrazilo, že jej Ha'Kop sám volá. S očekáváním otevřel spojení, ale proud slov jeho zástupce jej podle výrazu vůbec neuspokojil. "Dubhu, čekal jsem, že mi voláš kvůli našemu cíli a ne kvůli nějakýmu civilovi, který se ti napojil na okruh. Jeho nech zavřít a pokračujte v nahánění toho zločince, co si z nás dělá legraci." Ha'Kop mu odpověděl, na což velitel skoro zvedl hlas: "Tak je to nějaký zpravodajec, který náhodou viděl víc než vy. To ho ale neopravňuje se nám plést do akce!" Na to se mu do interkomu rozezněl další proud slov, který velitele po chvíli umluvil. "Tak dobře, Ha'Kope Dubhu, že jsi to Ty, tak se s ním spojím, ale nepřej si mě, jestli se pleteš." S tím přijal přesměrovaný kontakt a z druhé strany se mu ozval G'Har.


Dolgith právě probíhal přes kolejiště masivního jeřábu, když před sebou rozpoznal další zátarasy. Vytrvale se blížil a studoval své okolí. Tlama se mu roztáhla v úsměvu, když na hale po levé straně rozpoznal množství výstupků, které personálu sloužily ke šplhání k transportnímu jeřábu po celé délce jeho trasy. Začal měnit směr ve stejné době, kdy se schovaní kopové začali ukazovat a zaměřovat jej. Spolu s prvním výstřelem vyšlápl do vzduchu a se štěstím přeskočil vybuchující chodník, aby se přenesl na nejbližší stupeň. Zároveň levý pařát zaryl do stěny, což mu pomohlo akcelerovat kupředu a vzhůru a skoro bez zpomalení pokračoval v cestě napůl vzduchem přes zátarasy. Kopové se jej snažili sledovat a drtili halu výstřely svých zbraní. Jenomže nestíhali efektivně přeměřovat vzhůru a do strany zároveň. Kovový hluk párané haly přiváděl Dolgitha k extatické radosti a ten se nezřízeně rozesmál dotvářeje tak kopům kulisu apokalyptické pohromy, ženoucí se jim nad hlavou.


G'Har to sledoval skrz optiku své BVKK-1 a nepřestával v duchu kroutit hlavou nad výkony ozbrojence. Už třikrát aktivoval fázové pole, aby změnil svou polohu ve snaze neztratit cíl z dohledu. Přitom si vybíral pouze hypervysoké tovární věžáky, ze kterých přehlédl oblast o průměru 200 bolů. Takhle běžet neviděl ještě nikoho. A kopové asi také ne, protože cíl už zase unikl. To jej přimělo k pokusu o spojení s velitelským antigravem, aby nabídl svou pomoc, protože jednotky kopů se nepřemísťovaly dost efektivně, aby udržely obklíčení. Rozhovor se zástupcem velitele nebyl moc příjemný, ale když mu poslal pár návrhů a obhroublý Uufthaka jednu ze strategií vyzkoušel, povedlo se jim nahnat Dolgitha na další zátaras. Ten sice zase překonal, ale aspoň teď směřoval po kruhu obklíčení a ne ven z něj. V tom se mu objevila ikona spojení s hlavním velitelem kopů. G'Har si olízl rty a spojení otevřel: "Tady G'Har Fi-Dan, InSbor. Sleduji Váš cíl ze střechy. Míří na severo-severo-východ a je tlačen po druhém kruhu obklíčení na hraně kvadrantu 8 a 9A." "InSbor?!" zařval šokovaný velitel 3-Lamae, "co tu, u Tala, dělá InSbor?" "My jsme všude" odtušil G'Har sarkasticky. "Tak si buďte všude jinde a nepleťte se nám na naše okruhy" zpražil ho znechuceně velitel a už chtěl spojení vypnout. G'Har si s pochopením povzdechl a zkusil to ještě jednou: "Veliteli, omlouvám se, nechte mě začít odjinud. Ten týpek právě proběhl skrz vaše tři kopy, a ti ani nevzdechli, protože běžel po zdi, navíc 2 lanty nad nimi. Jsem tu sám a nebudu se vám do toho cpát. Můžu vás ale navigovat." "Ok,!" Ozvalo se po chvíli, "máš Ha´Kopovo doporučení a to už něco znamená. Tak začneme z druhého paznehtu. Já jsem velitel Doraan a když mi pomůžeš dostat tohohle pancharta, tak ti bude oddělení dlužit flašku B'Tangu." "To si nechám líbit," usmál se G'Har a odeslal po intrawaru situační mapu s aktuální polohou cíle. "Navrhuji, že každých 5 Omů pošlu aktualizovanou polohu, abychom optimalizovali vektor pohybu cíle. Souhlasíte, veliteli Doraane?" "To bude stačit, ferre. Když to dokážeš. Otevírám ti naše linky, přenes si kódy našich lidí a posílej to všem. Právě ses stal naším orlím okem!" "Spolehněte se, veliteli!" Přehnaně zdůraznil a s přílivem nové chuti do akce aktivoval fázové pole a zahleděl se na vzdálenou vysokou budovu, ke které se cíl systematicky propracovával skrz vybydlený tovární areál.


Dolgith si užíval nejlepší běh života. Adrenalin a syntadrenalin mu proudily žilami s převahou nad krví. Svalová vlákna požírala uměle okysličované cukry po stovkách bsukka za Om a tělo předvádělo výkony na hranici schopností živých i neživých forem života. Chodidlové drápy při mohutných odrazech rvaly betonové konstrukce průmyslového areálu, zatímco pažní pařáty v koordinaci s norentgenovou zrakovou augmentací využívaly ocelové výztuže ocelobetonových bloků k prudkým změnám směru pohybu. Občas z čiré radosti vytrhl své corabitové čepele ze zádových pouzder a prosekl si cestu skrz zaparkovaný monograv, nebo nízké ocelové konstrukce. Takovou honičku ještě nezažil. Chvíli cítil, že unikne během necelého Unu, ale ukázalo se, že tihle kopové se naučili přeskupovat a reagovat na jeho změny trasy jako ještě nikdo. Skoro by chtěl Zapraskalovi osobně poděkovat, že ho jeho lidi podvedli a dostali do téhle situace. Ostatně přesně to udělá, jakmile se odtud dostane. Sice se sám živil prodejem informací, ale krom bezvýznamných pouličních lachtů si jeho smyšlené typy nikdo neodnesl. Copak Zapraskal nechápe, že téměř všechny razie měly za cíl odvelet většinu jednotek někam jinam, aby si Dolgith mohl zablbnout s hůře vybavenýma kopama? S tím zatočil do úzké uličky, protože před ním se vyloupla podezřele vyhlížející skupinka zaparkovaných antigravů: "Zatraceně, tady jsou taky." Zkusil si zanadávat, ale jeho myšlenky stále patřily představě obrovské razie v Sektoru 7, které se účastní snad celý InSbor a Bahoofa. Opět se rozesmál, protože si představil pohled pyrotechniků, jak opatrně otevírají hlášený kontejner a místo ban-bomb zde najdou erotické hračky s cílovou adresou redakce Žumpiče!.


G'Har už začínal být unavený z neustálého předávání dat, komunikace s Ha'Kopem a pravidelného fázového skákání. I jeho zbroj hlásila, že teplota systému dosahuje hranice funkčnosti a energetické rezervy se povážlivě krátily. Dobrou náladu si držel jen díky neustálému údivu nechápajícího Dubha, který nikdy neslyšel o hvězdných poutnících a doposud nepřišel na to, jak to, že je G'Har stále před nimi, i před Dolgithem. Co bylo horší, i G'Har začínal mít pocit, že to nestačí. Dolgitha sice dokázali lákat do pastí, ale on vždy prostě proběhl okolo rychleji, než jej někdo dokázal zaměřit dostatečně silnou zbraní. Těch pár zásahů příručními zbraněmi odklonila jeho zbroj a bylo jasné, že toto jej nezpomalí. K podobným myšlenkám tou dobou dospěl i velitel Doraan a tak se rozhodl pro poslední možnost. "InSbore" otevřel soukromý kanál ke G'Harovi. "Pověz mi. Jsi tady oficiálně?" "Ne," odtušil s klidem Fi-Dan. "A myslím si dobře, že tvoje optika je na nějakém slušném ostřelovacím kvéru?" pokračoval Doraan. "No," zaváhal G'Har a pomyslel na důsledky. "Ano, je to to, co si myslíte, veliteli. Ale na tu jeho zbroj nemám žádné dost průrazné náboje." "Dobře, ferre. Tohle bych dokázal vyřešit zase já. Jsi docela blízko k mému zástupci a v jeho velitelském antigravu máme to nejlepší z naší výzbroje. Máme tam něco, co jsme kdysi zabavili a schovali si na odstřel něčeho fakt hnusnýho. Ale je to zakázaný svinstvo. Chápu, že tohle nemusí mít pro tebe dobré následky, ale oběma nám je jasné, že ten panchart je na moje chlapce moc rychlej," pokračoval velitel, "a nejenom že ho nedokážou dostat," povzdechl si Doraan a po chvíli neochotně pokračoval. "Nedokážeme ho už ani dost dlouho sledovat. Všechny vojenské jednotky jsou navíc nasazené někde v Sektoru 7 a já už nemám co na něj poslat. Je to na tobě, ferre. Pochopím, když nebudeš chtít riskovat kariéru, ale kdyby něco, tak mám taky nějakej vliv a vrátím ti to." S tím přepnul a s nejistotou zda sám dělá dobře čekal na odpověď. "Jsem váš člověk, veliteli" odpověděl za chvíli G'Har a aktivoval fázové pole s pohledem na velitelský antigrav. Ha'Kopa Dubh stál ve dveřích s neobvyklou nábojovou krabičkou a málem nadskočil, když se G'Har před ním zhmotnil v poli statické energie: "Rád Vás poznávám, Dubhu," G'Har žertovně zasalutoval, vysunul zkoprnělému Uufthackému kopu náboje z rukopařátů a v dalším záblesku jej nechal stát s nejapným výrazem ve vchodu do antigravu. Policejní gravec vše pozoroval z kokpitu a tiše, ale velmi opatrně si na účet Dubha pošeptal: "Aabu!"


G'Har se přemístil na předem vybraný zásobník blitka. Nebyl sice tak vysoký, jako jiné budovy, ale právě teď potřeboval spíš dobrý úhel pro střelbu. V pokleku otevřel krabičku s náboji a s tichým zahvízdnutím si prohlédl podivně tvarované střely. Velikostí to byly typické nábojnice, ale v corabitu, ze kterého byl plášť vyroben, bylo pro něj neznámé žilkování několika barev a samotný náboj byl popsán pokřivenými znaky. Náboje také divně páchly a vzduch jako by se kolem nich vlnil. Opatrně jeden náboj vložil do své BVKK-1 a natáhl. Pak si připravil další tři náboje vedle sebe a zalehl. Cíl se k němu bude blížit skoro přímo a uvidí ho na dobrou vzdálenost. To mu dovolí víc než jeden pokus. Zadíval se skrz optiku a zaměřil se na ústí ulice.


Dolgith byl opět donucený volit směr podle tlaku kopských zátarasů, ale když vyběhl na tuto širokou třídu, kde průmyslový areál začal ustupovat obchodní zóně, čemuž odpovídalo mnohem méně využitelných překážek, otevřel se před ním pohled na rovnou cestu na svobodu. Což smrdělo. Dolgith postupně zpomalil, aby nakonec úplně zastavil a zahleděl se kupředu. Nikde nikdo a nic. Dokonce ztichl i kódový šum kopských hlášení. "Tohle smrdí hůř jak káď," zamumlal si a s tím vyrazil s využitím svého oblíbeného maximálního zrychlení. G'Har si zrovna tuto chvíli vybral k výstřelu, ale Dolgith se pohnul kupředu tak rychle, že jej přestřelil. Střela však překvapila oba dva. Nejdříve ten příšerný jekot slyšel G'Har, pak Dolgith viděl, jak se k němu blíží výbuchy výloh na obou stranách ulice a když se přes něj převalil řev v neznámém jazyce, poprvé za dnešek zakopl a v kotoulech narazil do opuštěného monogravu. Jakmile se vzpamatoval, zahleděl se spolu s G'Harem na místo, odkud se rozeběhl. Tam uviděli úzký, asi dva boly dlouhý impaktní kráter končící dokonale kruhovou plochou, která se neustále prohlubovala a stěny jakoby stékaly do sebe, přičemž okolí postupně černalo. Po chvíli to naštěstí přestalo a na ulici opět zavládl klid. G'Har se vzpamatoval první a opatrně pohlédl na další náboje vedle sebe. Polkl a opatrně vzal druhý a zasunul jej do zbraně. Měl pocit, že zacvaknutí znělo "dychtivě." Pak znovu zaměřil na Dolgitha, který zrovna vstával a odhadoval, odkud střelec vypálil. Teď to bude mnohem těžší, bylo G'Harovi jasné a Dolgith mu to potvrdil, když předvedl dokonalý slalom mezi neviditelnými kužely. Nnul Dae vydechl a domáčkl spoušť: "Vedle," pomyslel si okamžitě a zavřel oči a stiskl zuby v očekávání jekotu. Dolgith varován nebyl, takže jej na výstřel upozornila až explodující zeď obchodu s náhradními díly na monogravy. Okamžitě vypnul sluchové vstupy a kotoulem se pokusil kompenzovat přicházející otřes země. G'Har fascinovaně pozoroval, jak se v místě obchodu vytváří černé prázdno pohlcující okolní hmotu a začerňující okolní budovy. Naštěstí to opět přešlo, i když následky teď byly mnohem horší. "No tak chlape, snaž se!" přikázal si a vzal další náboj. "A ty parchante," zamumlal s pohledem na střelu, "zkus mi taky trochu pomoct!" Zacvakl a zamířil. Dolgith už znal polohu střelce a tak optimalizoval své úhybné manévry. K tomu se snažil dostat mezi sebe a ostřelovače alespoň nějaké překážky, aby mu ztížil zaměření. Za chvíli proběhne kolem jeho pozice, ale naštěstí mu nebude ukazovat záda dlouho. Támhle je odbočka, kterou se mu ztratím. S tím se pokusil ještě zrychlit a ukončit tuhle už příliš dlouho akci. "Za tohle si někoho podám," pomyslel si ještě, když jej podivné trhnutí vyvedlo z rovnováhy a roztočilo kolem osy. Pokusil se zabrat nohama, ale jedna už byla ve vzduchu a tak se tomu poddal, položil se do vzduchu a napřáhl ruce, aby skončil v kotoulu. Jenomže pravá ruka tam už nebyla. G'Har si stále ještě opakoval: "Tref se, tref se!" I když viděl, že zase neodhadl Dolgithovu rychlost. Jenomže střela tentokrát neletěla rovně, ale obloukem se blížila k cíli. Čas se pro Fi-Dana zpomalil, aby mohl v úžasu sledovat, jak se průbojný náboj zavrtává do ramenního pancíře, ale místo aby jej rval, hloubil v něm živý důlek, který do sebe vtahuje další a další hmotu, až paži nic nedrží u těla. Ta ještě chvíli směřuje spolu s tělem kupředu, ale tělo samotné se nestihne přizpůsobit neočekáváné změně váhy. Dolgith se ještě snaží zachránit koordinovaným pádem, takže si ani nevšimne, že jej neustále požíraný pažní pancíř podlétá, aby zmizel a nechal na zem dopadnout jen zčernalou paži. Čas se opět zrychlí a Dolgith dopadne nešikovně na hlavu s druhou rukou příliš vzpaženou, což mu ji okamžitě zlomí na několika místech. Nohy setrvačností pokračují dál a dokončí nepovedený kotoul na zádech. Hlava je stále otočená k chybící paži a sleduje, jak mizí ramenní kloub. Tam se ale rozklad zastaví a dál pokračuje jen černání tkáně. To naštěstí Dolgith nevidí. Zato vidí, jak mu selhávají jednotlivé systémy a vypínají se. Jeho řídicí systém je po chvíli temný jako jeho augmentace i pancíř. Tělo není zvyklé starat se o sebe bez mechanické podpory a tak životní funkce pomalu slábnou. S tím přichází ospalost a melancholie. Má pocit, jako by slyšel dešťové kapky dopadající do špinavé kaluže. Občas do louže došlápne noha se zablácenou botou a voda vycákne. Pak zase padají kapky. Potom se vrátí noha a bota: Šplách. Kap, kap, kap, šplách. Kap, kap, kap, šplách. Znovu a znovu. Je to krásné a uklidňující. Leží se mi tu moc hezky. Zavřel bych oči a prospal bych se, ale něco mě nutí stále se dívat. Trochu to bolí, ale poddává se tomu rád, protože je to moc hezký pohled. Dokonce se usměje. "Tak ty se budeš ještě smát, B'yabho?," zasyčí Demeseraai


Vysoké komerční budovy Sektoru 15 nevšímavě shlíží na násilnou scénu na ulici. Na kopa ve služební zbroji s velitelskými prýmky, který se naklání nad umírajícího. Těžce oddechujícímu Dolgithovi přitom probíhají poslední myšlenky na končící život. Úplně nakonec si umírající těžař v duchu povzdychne: "Proč se mi teď vybavila právě tahle vzpomínka? Kolik Tu jsem si na první Tol v Goa'Kach nevzpomněl. Bylo to drsné, ale i tak se mi vrací ten pocit krásy a klidu." Cítí, jak se mu na tváři objevuje úsměv a naposledy tiše zašeptá: "Demeseraai."


G'Har sleduje ze své pozice, jak k ležícímu tělu dorazí velitelský antigrav a z něj vystoupí Dubh. Opatrně se přiblíží a skloní se nad Dolgitha. Dává si pozor, aby se jej nedotkl. Všichni čekají, kanály spojení otevřené. Sektorem 15 zašumí zpravodajská vlna nesoucí jediné slovo: "Demeseraai?" Pak následuje šum dohadů a zuřivého datování v databázích. To už G'Har ale nesleduje, protože právě pochopil, že jeho cíl vydechl naposledy. Nejistě se podívá na poslední připravený náboj: "Co jste, u Tala zač?! Já vím, že jsem se netrefil, jen jsem si to hrozně přál!"

Autor povídky: Wolfrick
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Kategorie
Odkazy
Nástroje