Yglik
Rasa: Yglik
Domovský svět: Traxol
Éra: ? - současnost
Na Traxolu existuje lidové pořekadlo: Má strach jako yglik. Ač zjednodušující, velmi dobře vystihuje tyto děsivě vypadající, ale bojácné tvory. Přestože jsou to masožravci, zřídka útočí na živočichy větší, než jací se jim vejdou do tlamy. Jsou ovšem kanibalové, protože jediným, kdo se bojí yglika víc, než yglik jeho, je zase jen yglik. Strašidelně vypadající hlava plná zubů tak slouží především k vyvolání hrůzy u členů vlastního druhu. Kdo se bojí víc, je pozřen. Většina obyvatel Traxolu se s ygliky nikdy nesetkala, protože se tato zvířata uchylují co nejdál od rušivých zvuků civilizace. K nalezení jsou tak většinou v odlehlých oblastech, jako jsou hory, jeskyně či bažiny. Až do expedice na nejvyšší horu Coraabu nebyl znám výskyt ygliků nikde mimo Traxol.
Během expedice na vrchol nejvyšší hory Coraabu Bo Mon dobrodruzi zjišťují, že se zde nachází obrovská populace ygliků, čítající několik tisíc jedinců. Spekuluje se, že se sem dostali na palubě některého z pašeráckých magravů, vezoucích náklad z Traxolu. Ve hře je však i teorie (podpořená některými historickými logy), že yglikové byli na Coraab zavlečeni v talských kolonizačních magravech na přelomu letopočtu. Podobné spekulace vyvolaly ještě odvážnější spekulace o tom, že Coraab zdaleka nemusí být jediným místem, kam se yglik rozšířil.
Díky silným křídlům byli yglikové v minulosti schopni slušně létat. Evoluce si s nimi ale zahrála ošklivou hru - v každé generaci uspějí jedinci s tím nejhrozivějším vzezřením a hlava s obřími zuby narůstá do neúměrné velikosti. To vyústilo v natolik významný přesun rovnováhy těla dopředu, že se yglik udrží ve vzduchu jen krátce. Jak se tento tvor dostal do tak extrémní výšky, dodnes zůstává záhadou.
