Bjóta
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Category:Pojmy]][[Category:Coraab]][[Category:X-Tal]] | [[Category:Pojmy]][[Category:Coraab]][[Category:X-Tal]] | ||
'''Bjóta''' je přídavný [[tal]]ský orgán, vytvořený kultivací neživé tkáně. | '''Bjóta''' je přídavný [[tal]]ský orgán, vytvořený kultivací neživé tkáně. | ||
| + | |||
| + | ''Felčar vše zachmuřeně sleduje skrze augmentace, načež řekne: | ||
| + | |||
| + | „O ten prst přijdete, Pane, je mi líto. Můžete být rád, že to není pa- | ||
| + | lec – až tkáně zregenerují, můžeme se pokusit nechat vyrašit nový.“ | ||
| + | |||
| + | Přikývnu, načež mi boti po rychlém zákroku obstříknou nohu ob- | ||
| + | kladem, jejž posléze zataví do mřížkovaného porézního duroplastu. Fel- | ||
| + | čar prohlásí: | ||
| + | |||
| + | „Ještě vás projedeme zevnitř, kvůli parazitům a radiaci.“ | ||
| + | Při zmínce o záření si instinktivně sáhnu na umělou pihu. Řeknu: | ||
| + | „Mám v sobě bjótu, berte na to prosím ohled.“ | ||
| + | Felčar přikývne. | ||
| + | |||
| + | „Jistě, vím o ní, už se nám přihlásila. Nebojte se, napustíme ji kor- | ||
| + | zidrilem.“ | ||
| + | |||
| + | „Taky jsem strávil venku nějakou dobu bez obleku.“ | ||
| + | Muž překvapeně vzhlédne. | ||
| + | „Cože?!“ | ||
| + | Vstane a nervózně kolem mě přechází. | ||
| + | „To, že jste přežil, je bezesporu zázrak, o kterém si budou vyprávět | ||
| + | pravnuci mých dětí.'' | ||
Verze z 29. 7. 2025, 07:43
Bjóta je přídavný talský orgán, vytvořený kultivací neživé tkáně.
Felčar vše zachmuřeně sleduje skrze augmentace, načež řekne:
„O ten prst přijdete, Pane, je mi líto. Můžete být rád, že to není pa- lec – až tkáně zregenerují, můžeme se pokusit nechat vyrašit nový.“
Přikývnu, načež mi boti po rychlém zákroku obstříknou nohu ob- kladem, jejž posléze zataví do mřížkovaného porézního duroplastu. Fel- čar prohlásí:
„Ještě vás projedeme zevnitř, kvůli parazitům a radiaci.“ Při zmínce o záření si instinktivně sáhnu na umělou pihu. Řeknu: „Mám v sobě bjótu, berte na to prosím ohled.“ Felčar přikývne.
„Jistě, vím o ní, už se nám přihlásila. Nebojte se, napustíme ji kor- zidrilem.“
„Taky jsem strávil venku nějakou dobu bez obleku.“ Muž překvapeně vzhlédne. „Cože?!“ Vstane a nervózně kolem mě přechází. „To, že jste přežil, je bezesporu zázrak, o kterém si budou vyprávět pravnuci mých dětí.
