Banruuk
(Založena nová stránka: Stará říše padla a [[Annor zachvátily boje. Na straně Annorů i Baiánců jsou statisíce mrtvých....)
Aktuální verze z 6. 3. 2020, 18:41
Rasa: Ruuk
Domovský svět: Annor
Éra: ? - současnost
Banruuk je jediným, leč významným podkmenem dávno vyhynulého annorského superpredátora známého jako Iraail. Na délku měří až jedenáct a v kohoutku až osm metrů. Banruuk je nelítostným zabijákem, který prakticky nemá v současné annorské fauně přirozeného nepřítele. Disponuje mimořádnou silou a před vnějším nebezpečím ho chrání symbiotický porost z extrémně odolné hemcha-dřeviny. Ta je překvapivě odolná nejen vůči mechanickému poškození, ale navíc dokonale absorbuje škodlivé látky z okolí včetně toxického spadu v industrializovaných oblastech či prudkých jedů užívaných annorskými xenolovci. Ne nadarmo mají mnohá annorská dóžata ve svém znaku právě majestátního banruuka.
Odolnost vůči vnějšímu prostředí se vyvíjela především v období, kdy byla rozsáhlá území Annoru zasažena radiací v důsledku kovácké invaze. Přizpůsobení nebylo bez následků a řada banruuků často mutovala v deformované a poškozené tvory. Skupina, která v evoluci uspěla, je charakteristická modrou bioluminiscencí. I to banruukům přidalo na respektu - Annoři je považovali za božská stvoření.
Bchaiové z Bel-nnorského velechaalku dokázali banruuky zkrotit. Naštěstí jim vždy stačilo ovládnout vůdčí pár a zbytek smečky je následoval. Banruucké plemeno Bchaiové nechovali pro buroten, kůži ani maso, byli spíš přirozenou hrozbou, která Bchaie chránila. Dnes slouží především turistice - za nesmyslně velký honorář je možné najmout si banruucké jezdce třeba jako ceremoniální doprovod.