Pajšlovka
Rasa: neživý - meta-parazit
Domovský svět: Coraab
Éra: první výskyt okolo 511 Tu
Pajšlovka je neživý meta-parazit napadající výhradně živé bytosti. Podle historických logů byla stvořena v laboratořích neživých separatistů, aby jim napomohla v jejich věčném boji proti Talům. Nejběžnější taktikou byla kontaminace jídla zárodečnými spórami tohoto organizmu. Drobná a odolná spóra se vlivem trávicích šťáv z jídla uvolní a uchytí se na stěně žaludku, kde metastázuje. Po Tolu růstu se v hostiteli z tumoru velikosti dětské pěsti vyloupne červu podobná pajšlovka a zuřivě se začne živit vším, co projde ústím žaludku. Získanou potravu rozkládá na toxiny, jež způsobují mutaci podkožního tuku, nezvladatelnou žravost a blokaci potřeby spánku. Hostitel se už v této fázi téměř nemá šanci uzdravit, rychlá a bolestivá smrt je nevyhnutelná.
Dospělá pajšlovka přeruší tok toxinu a hostitel umírá anafylaktickým šokem. Žaludkem se prožere do břicha, kde potrhá střeva a vypustí látku urychlující rozklad. Pak se přesune do ústní dutiny mrtvého, kde rytmickými pohyby simuluje lapání po dechu ve snaze přivolat nového hostitele. Bobtnající mrtvola plná spor s vyčkávající pajšlovkou se tak pro domnělého zachránce stává smrtící pastí.
Z pomstychtivosti a jako určitý výsměch nižším neživým si kdysi talští rasisté prosadili klasifikaci pajšlovky na káďovku (""Vždyť si z břicha obětí vlastně dělají káď""). Nižší neživé pak Talové začali označovat nelichotivě jako pajšlichty, nebo červivce. Celá anabáze vyústila v 2980 Tu tzv. ""Pajšltolem"", při kterém byl zlynčován talský těžební předák Kur-Karil s celou rodinou a služebnictvem.