Denuár
(Založena nová stránka: [[File:Danuar_by_Stephen_Flack.jpg|thumb|left|250 px|alt=A |Je jen otázkou času, kdy evoluce predátorů '''denuára''' dožene a jeho smrtící jed se stane vyhledáv...) |
|||
(Není zobrazena 1 mezilehlá verze od 1 uživatele.) | |||
Řádka 8: | Řádka 8: | ||
− | Denuáři jsou sauropodní býložravci středního vzrůstu, kteří se nejčastěji vyskytují v zalesněných terénech mírného klimatického pásu na [[Annor]]u. Převážnou část jejich potravy tvoří šupiny [[meta-dřevina|meta-dřevin]], které odloupávají třením své klínovitě tvarované tlamy o kmeny. Na obranu proti predátorům se u nich vyvinula schopnost vypouštět pórovitou kůží do vzduchu silný jed. Aerosolová směs není při požití nebo kontaktu s pokožkou nebezpečná. Při vdechnutí však jed zamezuje difuzi plynů mezi vzduchem a krví, což znemožňuje dýchání. Denuáři jsou díky této vlastnosti nebezpeční i po smrti. Vlivem posmrtné ztuhlosti se totiž podkožní zásoba jedu samovolně uvolňuje do vzduchu | + | Denuáři jsou sauropodní býložravci středního vzrůstu, kteří se nejčastěji vyskytují v zalesněných terénech mírného klimatického pásu na [[Annor]]u. Převážnou část jejich potravy tvoří šupiny [[meta-dřevina|meta-dřevin]], které odloupávají třením své klínovitě tvarované tlamy o kmeny. Na obranu proti predátorům se u nich vyvinula schopnost vypouštět pórovitou kůží do vzduchu silný jed. Aerosolová směs není při požití nebo kontaktu s pokožkou nebezpečná. Při vdechnutí však jed zamezuje difuzi plynů mezi vzduchem a krví, což znemožňuje dýchání. Denuáři jsou díky této vlastnosti nebezpeční i po smrti. Vlivem posmrtné ztuhlosti se totiž podkožní zásoba jedu samovolně uvolňuje do vzduchu – nejeden [[Annor|Annořan]] tak za svou neznalost zaplatil životem. |
Větší denuáři jsou chytáni a pěstováni na lovných farmách. Jed je zde extrahován a chemicky upravován do silnějších koncentrací. Ta je pak užívána ve speciálně upravených nábojích či pastích. Kapsle se po vystřelení zachytí na těle loveného tvora a rozprášený jed jej udusí. Technika lovu je náročnější, avšak oproti konvenčně používaným zbraním lovců nedojde k poškození ceněné kůže zvířete. | Větší denuáři jsou chytáni a pěstováni na lovných farmách. Jed je zde extrahován a chemicky upravován do silnějších koncentrací. Ta je pak užívána ve speciálně upravených nábojích či pastích. Kapsle se po vystřelení zachytí na těle loveného tvora a rozprášený jed jej udusí. Technika lovu je náročnější, avšak oproti konvenčně používaným zbraním lovců nedojde k poškození ceněné kůže zvířete. | ||
Díky své jedovatosti nemají denuáři na [[Annor]]u mnoho přirozených nepřátel. Výjimku tvoří [[Yoktoruuk|yoktoruuci]], kteří je loví s oblibou. [[Xenolog]]ové si zprvu mysleli, že si [[Yoktoruuk|yoktoruuci]] vyvinuli odolnost proti denuářímu jedu. Zevrubným pozorováním chování, kdy při konzumaci úlovku [[Yoktoruuk|yoktoruuci]] odbíhali opodál a následně se vraceli, [[xenolog]]ové došli k závěru, že se naučili zadržovat dech. | Díky své jedovatosti nemají denuáři na [[Annor]]u mnoho přirozených nepřátel. Výjimku tvoří [[Yoktoruuk|yoktoruuci]], kteří je loví s oblibou. [[Xenolog]]ové si zprvu mysleli, že si [[Yoktoruuk|yoktoruuci]] vyvinuli odolnost proti denuářímu jedu. Zevrubným pozorováním chování, kdy při konzumaci úlovku [[Yoktoruuk|yoktoruuci]] odbíhali opodál a následně se vraceli, [[xenolog]]ové došli k závěru, že se naučili zadržovat dech. | ||
+ | [[en:Denuaar]] |
Aktuální verze z 15. 3. 2014, 18:45
Rasa: Denuár
Domovský svět: Annor
Éra: okolo -840 000 Tu - současnost
Denuáři jsou sauropodní býložravci středního vzrůstu, kteří se nejčastěji vyskytují v zalesněných terénech mírného klimatického pásu na Annoru. Převážnou část jejich potravy tvoří šupiny meta-dřevin, které odloupávají třením své klínovitě tvarované tlamy o kmeny. Na obranu proti predátorům se u nich vyvinula schopnost vypouštět pórovitou kůží do vzduchu silný jed. Aerosolová směs není při požití nebo kontaktu s pokožkou nebezpečná. Při vdechnutí však jed zamezuje difuzi plynů mezi vzduchem a krví, což znemožňuje dýchání. Denuáři jsou díky této vlastnosti nebezpeční i po smrti. Vlivem posmrtné ztuhlosti se totiž podkožní zásoba jedu samovolně uvolňuje do vzduchu – nejeden Annořan tak za svou neznalost zaplatil životem.
Větší denuáři jsou chytáni a pěstováni na lovných farmách. Jed je zde extrahován a chemicky upravován do silnějších koncentrací. Ta je pak užívána ve speciálně upravených nábojích či pastích. Kapsle se po vystřelení zachytí na těle loveného tvora a rozprášený jed jej udusí. Technika lovu je náročnější, avšak oproti konvenčně používaným zbraním lovců nedojde k poškození ceněné kůže zvířete.
Díky své jedovatosti nemají denuáři na Annoru mnoho přirozených nepřátel. Výjimku tvoří yoktoruuci, kteří je loví s oblibou. Xenologové si zprvu mysleli, že si yoktoruuci vyvinuli odolnost proti denuářímu jedu. Zevrubným pozorováním chování, kdy při konzumaci úlovku yoktoruuci odbíhali opodál a následně se vraceli, xenologové došli k závěru, že se naučili zadržovat dech.