Ungeruuk
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
| − | [[ | + | Ungeruuk se mezi [[ruuk]]y vyjímá, jelikož nerodí jako většina ostatních živá mláďata, ale snáší vejce. Předpokládá se, že vejcorodost způsobilo zkřížení s některým z nelétavých plazů. Ungeruuk svá vejce klade po jednom stovky metrů od sebe do kašovité zeminy rozsáhlých [[Bel-nnorský velechaalk|bel-nnorských]] bažin. Hluboké bahenní tůně poskytují vejci i vylíhlému mláděti ochranu. Ungeruuci mají v této době velice slabou kůži, do které postupně prorostou bažinné rostliny řádu ''[[hemcha]]'', které budou dospělému [[ruuk]]ovi poskytovat dodatečnou ochranu výměnou za výživu. Podle lokálního složení bahna a biodiverzity symbiotických rostlin získává každý ungeruuk svůj specifický vzhled. Téměř neuvěřitelným jevem se u ungeruuků jeví absence vyústění vylučovací soustavy. |
| + | |||
| + | Jediným možným vysvětlením je, že trávenina je propojeným cévně-kořenovým systémem poskytována symbiotickým rostlinám ''[[hemcha]]'', které ji beze zbytku likvidují. Ani zde míra propojení nekončí - ungeruuk přijímá ústy potravu, avšak pouze část potřebných tekutin. Kožní obrost funguje jako mohutný kolektor, jenž je schopen [[ruuk]]a dostatečně zásobit, ale pouze tehdy, pokud je v okolí dostatečná vlhkost. | ||
| + | |||
| + | Když ungeruuk žízní, kořeny ''[[hemcha|hemchy]]'' se začnou křečovitě kroutit a způsobují [[ruuk]]ovi bolestivé stahy svalů. Ten pak divoce poskakuje, pobíhá a převaluje se, dokud nepadne vyčerpáním, nebo dokud nepřijde blahodárný déšť. V dřívějších dobách byl proto ungeruuk používán k [[bchai]]ským zkouškám dospělosti, ve kterých šlo o to, že mladého [[Bchai]]e vysadili na žíznivého [[ruuk]]a, na kterém se musel určitý čas udržet. | ||
[[en:Ungeruuk]] | [[en:Ungeruuk]] | ||
Aktuální verze z 29. 1. 2020, 04:07
(Coraabia Artist: Ildiko Toth)
Rasa: Ruuk
Domovský svět: Annor
Éra: ? - současnost
Ungeruuk se mezi ruuky vyjímá, jelikož nerodí jako většina ostatních živá mláďata, ale snáší vejce. Předpokládá se, že vejcorodost způsobilo zkřížení s některým z nelétavých plazů. Ungeruuk svá vejce klade po jednom stovky metrů od sebe do kašovité zeminy rozsáhlých bel-nnorských bažin. Hluboké bahenní tůně poskytují vejci i vylíhlému mláděti ochranu. Ungeruuci mají v této době velice slabou kůži, do které postupně prorostou bažinné rostliny řádu hemcha, které budou dospělému ruukovi poskytovat dodatečnou ochranu výměnou za výživu. Podle lokálního složení bahna a biodiverzity symbiotických rostlin získává každý ungeruuk svůj specifický vzhled. Téměř neuvěřitelným jevem se u ungeruuků jeví absence vyústění vylučovací soustavy.
Jediným možným vysvětlením je, že trávenina je propojeným cévně-kořenovým systémem poskytována symbiotickým rostlinám hemcha, které ji beze zbytku likvidují. Ani zde míra propojení nekončí - ungeruuk přijímá ústy potravu, avšak pouze část potřebných tekutin. Kožní obrost funguje jako mohutný kolektor, jenž je schopen ruuka dostatečně zásobit, ale pouze tehdy, pokud je v okolí dostatečná vlhkost.
Když ungeruuk žízní, kořeny hemchy se začnou křečovitě kroutit a způsobují ruukovi bolestivé stahy svalů. Ten pak divoce poskakuje, pobíhá a převaluje se, dokud nepadne vyčerpáním, nebo dokud nepřijde blahodárný déšť. V dřívějších dobách byl proto ungeruuk používán k bchaiským zkouškám dospělosti, ve kterých šlo o to, že mladého Bchaie vysadili na žíznivého ruuka, na kterém se musel určitý čas udržet.
