Kulturo
Rasa: umělá neživá bytost
Domovský svět: Coraab
Byli to právě min'orští osteomanceři, kdo se rozhodl stvořit tyto prakticky nemyslící, avšak o to více oddané neživé služebníky. Rozhodně v tom nebyl nějaký malicherný vrtoch, existence kulturů měla své jasné opodstatnění. Dlouhá staletí po zřízení souměstí Min'Ora byla drtivá většina neživých poddaných nucena otročit ku prospěchu těžařských okupantů. Nevýhodné zákony, které kdysi minští vládci s Těžaři pod pohrůžkou likvidace jadernými zbraněmi podepsali, se stahovaly na všechny známé neživé kmeny na Coraabu. Proto později kohosi napadlo, že by bylo vhodné uměle stvořit novou formu neživota, která bude od těchto robotních listů zcela oproštěná. Kulturové v Min'Oře více či méně úspěšně působili bezmála pět set Tu.
Kulturo není nic jiného než pozměněný genetický matrix určitého tvora implementovaný do jednoduchého DNA počítače. Jádro kultura na sebe po procitnutí naváže poskytnuté segmenty, ze kterých si vytvoří tělo. Za chodu pak může svou podobu libovolně měnit - stačí mu dodat potřebný ""stavební materiál"". Nikdy tak nedojde ke vzniku identické dvojice.
Zásadní nevýhodou kulturů je jejich limitovaná funkčnost. S rostoucí entropií v matrixu brzy dochází k odpadávání jednotlivých částí a nakonec i nevratné degeneraci řídícího centra. Kultury tak ve výsledku z funkce neodstavil politický nátlak, ale vysoké provozní náklady a krátká životnost. A také konkurence ze strany výrobců botů, jež jsou většinou levnější a spolehlivější."
