Sonruuk
(Založena nová stránka: Možná právě díky '''sonruukovi''' se v [[annorštině dodnes používá omluvná formulace ''""son-son""'' v okam...)
Aktuální verze z 26. 2. 2020, 05:25
Rasa: Ruuk
Domovský svět: Hoptar II
Éra: ? - 3590 Tu
Sonruuk patří do stejné (dnes již vyhynulé) vývojové větve jako thoruuk, avšak schopnost ""bobtnat"" u něj již v dávných dobách zakrněla. Jeho tělní vak se zmenšil do podoby čelního vaku, který jej po nafouknutí bezpečně nadnášel v okamžicích, kdy ponořený v bažinách trpělivě čekal na své oběti. Obávaný predátor dokázal denně zkonzumovat neuvěřitelný dvojnásobek své váhy a to především díky nesmírně silným čelistním svalům a agresivní žaludeční mikroflóře. Sonruuk disponoval nízkou inteligencí, a tak nebylo výjimkou, že se přejedl nad únosnou mez a s hromovou ránou praskl. Pokaždé když trávil, plyny z něj hlasitě unikaly všemi tělními otvory. Pouze v době páření sonruuci přestávali přijímat potravu - nechtěli samovolně uvolňovanými třesky ohrozit bezbranné zárodky.
Sonruukova pokožka postupem věku měnila barvu z jasně bílé až po rudou. Mláďata se rodila v období, kdy je bílá pokožka ochránila před sluncem. Dospělí jedinci na sebe nanášeli vrstvy rudého bahna, aby jim pokožka ztmavla a oni byli méně nápadní. Sonruuk měl ve střední části čelisti chápavé zuby, kterými dokázal vytrhávat cévy, aniž by je porušil. Díky tomu využil maximum krve z oběti.
Sonruuci každoročně migrovali do rosolovitých mokřadů Ištani-bapa, aby se zde spářili a vyvedli mladé. Osudovým okamžikem jim byl 3590 Tu, kdy do této oblasti dopadla Annory testovaná Nu-bomba. Zbídačení sonruuci, kteří přežili okamžitý kolaps ekosystému, zoufale vyrazili na dlouhou a strastiplnou cestu zpět do svých letních útočišť. V následujícící planetární zimě však umrzli do posledního."