Pak
Domovský svět: Coraab
Éra: Svrchní Skládka - současnost
Dříve také označovaný jako Pok Dung (Tupý Dung). Pak Dungové se na rozdíl od jiných neživých podkmenů jako Bogg či Unh neštítí používat k boji kromě své brutální síly také všemožné sečné či gyroskopické zbraně. V přímé konfrontaci je tak rozumné držet si od Paka rozumný odstup - tito Dungové dorůstají výšky téměř tří metrů a v davu jsou rozhodně k nepřehlédnutí. Díky své mohutné fyzické konstituci se nicméně Pak Dung poměrně rychle přehřeje a unaví. Hodí se tak především pro okázalé a rychlé akce, při kterých je třeba nárazově vynaložit velký obnos energie. Pakové nejsou žádnými mudrci, jejich pánům se většinou sotva podaří naučit je holé základy coraabštiny. Více než sérii jednoduchých povelů ale pro svou přímočarou práci stejně nepotřebují.
Hlavní výhodou Paků je jejich neuvěřitelná houževnatost, pro kterou byli dlouhá tisíciletí šlechtěni. Pak Dung je schopen přijímat neuvěřitelné množství ran, do bezvědomí jej ovšem nesrazí sebemocnější úder – to už je snažší jej rovnou zabít. Díky této odolnosti byl na počest brutálních Dungů později výraz Pak použit v názvu dungského bojového sportu Un-Nom-Pak.
Pak Dungové si svou odolnost cvičí tak, že zcela rutinně tlučou hlavou o stěny či sloupoví kamkoliv přijdou. Rytmické údery jsou pro ně určitou formou transu a představují zřejmě i určitou formu rituální komunikace. Je to zřejmě také důvod, proč jsou helmice Paků vždy nahoře tak zploštělé. A možná právě proto jsou také na Coraabu citoslovci pro klepání právě slova pak-pak-pak.
