Zelený bibap
Rasa: Bibap
Domovský svět: Traxol
Éra: ? - současnost
Ačkoliv se o tvorech známých jako bibap zmiňuje již Mangem Manou sepsaný Velký Bibapion, dodnes se toho o spektakulárních hříčkách přírody příliš neví. Fakta jsou ale neúprosná - v současnosti v Coraabii přežívají pouhé dva tonální poddruhy bibapů, což z nich dělá ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Žlutozelený bibap se po dlouhá tisíciletí vyskytuje výhradně na Coraabu a jeho počty jsou dnes odhadovány na několik desítek kusů. Vývojově starší odnož, tzv. zelený bibap, se nachází v několika odlehlých biotopech na Traxolu a Orbotoši. Oba druhy bibapů patří mezi omnifágy – dokáží snadno metabolizovat prakticky jakékoliv skupenství hmoty. Jejich organismus dokáže bezeztrátově "pozřít" silné radiační dávky stejně jako kovy, blitkobeton, plasmu či oheň.
Je prokázáno, že bibapové dříve působili na mnoha světech od Xenozóny po Iontachor. Nikdo si není jistý tím, jak se vlastně mohli tito tvorové v minulosti tak snadno rozšířit – kostry bibapů byly nalezeny i na Kleu'Zibě či Prettu. Hovoří se o tom, že dnešní bibapové jsou dost možná na úrovni zemědělských zvířat, zatímco vyhynulé tonální odnože mohly tvořit celé civilizace.
Vědci zjistili, že nachový bibap měl dostatečně vyvinuté ganglium pro tvorbu řeči. Karmínový bibap disponoval orgány pro intenzifikaci reverzního toku energie, jenž mohl chrlit na kilometry daleko. Šedý bibap dosahoval rozměrů blitkočerva a konzumací atmosféry produkoval tolik živin, že by nakrmil celá města. Kultura bibapů nepřestává fascinovat odborníky po celé Coraabii.
