Verze z 29. 10. 2012, 17:27

Soubor všemožných sdělení, myšlenek a proklamací významných i méně významných postav dějin Coraabie.

Citáty

• Skutečně starý začnete být tehdy, když jste nucen své někdejší myšlenky naslepo odvozovat ze zkomolených fragmentů původních min-logů. - Zombolt okolo -400 Tu

• Budeme-li nadále pasivně přihlížet degeneraci neživého genomu, do konce pátého tisíciletí nezbyde na Coraabu jediný příslušník této rasy, který by nám mohl vynadat za naší stávající netečnost. - Khoilei 3733 Tu

• Nezáleží na tom, z jaké kultury pocházíte, co vám v oběhu koluje za chemické sloučeniny, či jakou má váš národ minulost. Důležité je, že jste schopní přispět svou trochou k efektivnímu fungování společnosti. I sebedokonalejší Searth je bez určité interakce s ostatními vpravdě ničím. - Dr. Ikrill 4235 Tu

• Vím, že je nemůžu sejmout všechny - kostry i uměláci to zatrhnou. U všech Talů, měli jsme je prostě na konci Těžby do jednoho naházet do Studny, tehdy by to ještě prošlo! - Tal Honta 2772 Tu

• Nadešla chvíle, kdy slabí vzepnou síly a zostří pohled vpřed. Navrátíme moc do rukou těch, kteří za Skládku umírali dříve než kdo jiný. Khe Nu'Loppa!!! - Bocheezai 3451 Tu

Autentické výpovědi

Vymíráme.

Naše domovina není ničím než překladištěm levného zboží, bizarní tržnicí kultur, středobodem špíny a stagnace. Tvoříme jádro známého vesmíru a přesto jsme ostatním tak vzdálení. Sjíždějí k nám po strunách z pouhého rozmaru, odvezou si pár folklórních cetek, nasají všudypřítomný smrad, naberou nechtěné choroby. Nejsme ničím než exotickým teráriem, dlouho tolerovaným groteskním vředem na pupku civilizace. Až nás smetou z povrchu, nikdo si nevzpomene v dobrém. Možná ani není důvod.

Přezdívají nám "národ Středu" a přesto naše řady nejsou dost semknuté. Coraabská kultura upadá, nejsme nic než potrhané cáry zotročené kasty, jež dříve třímala v rukou svět. Staletí bivakujeme v chudobě, tichu a odříkání. Trpělivě a smířlivě čekáme na svůj vlastní zánik, který se chvatně blíží.

Nedokážu nadále trčet v pustině ducha, zalykat se úpadkem, poslouchat hlasy živých, omílající ty samé prázdné fráze. Nesnesu pohled na rod, jež povážlivě stojí na počátku konce. Nedovolím, aby verbež, vtírající se na náš svět ze všech koutů Coraabie, systematicky kálela na styl života a hodnoty, které po tisíce let vyznáváme. Takové zacházení si nezasloužíme. Naše kádě ještě nevyschly a oči ve tmách jiskří duchem pomsty. Povstaneme. Povstaneme!

- Valigursai 4255 Tu

Tal Karaa, mladej.

Neměl bys trochu traxu? Pro starýho šklebence, nesmrdim, nechrchlám, tak co uhejbáš pohledem! Si cizí, viď? Do Iblorta! Dobře děláš! Co tě přivedlo do Koráče, turistika? Che. Jedno Šero a zpátky po struně k mamince,co? Nevim cos nasál z hola, ale můžu ti vo tomhle místě něco říct. Bivak, mladej.

Žiju tady na Coraabu, je to chmurnej, zapadlej svět.

Před tisíci lety sem po galaktických strunách přihrnuli poskoci dávno vymřelejch civilizací obří Skládku, která všechno živý zničila. Kdyby na tom chrchlu do Iblorta už nic nevyrostlo, bylo by možná líp! Od tý doby se to tu hemžilo a mrnilo, Skládka si vesele zarostla, ale tahle planeta je z toho dodnes dost v kelu. Na začátku se dařilo hlavně neživejm, kostrám, prašivejm zombům a všemožnejm vychcanejm botům, co jich po světě bylo, protože je neprudily ty jedy a radiace.

My sme přilítli až pozdějc. Co myslíš? Že šlo o nějaký romantický objevování novejch krajin? My jsme Tal, mladej! Těžaři!

Šlo jen vo Skládku, co byla pod - minerály, diamanty, D'ung, corabitoví hadi. To co bylo nad jsme jsme pozavírali do dolů. Potřebovali jsme je, s tim se od začátku počítalo. Pár milionů neživejch tam zařvalo.

Těžba šla ale časem do merdy. Chlapi se vraceli s prázdnýma strojema, Talové v koloniích se hádali, došlo ke vzpourám. Část našich odletěla. Nikdy se nevrátili a my tu ztvrdli nadobro. Poměry se musely změnit, jako společnost sme byli na pokraji občanský války.

Nakonec došlo k založení velkýho Města - jo, právě tady, jak stojíme! C'Ora, mladej, koukáš jak murot, najdi si to v příručce. Starý kolonie se vybydlely, definitivně jsme se vykašlali na to, proč sem naši předci kdysi přilítli. Neživý a uměláci dostali v C'Oře svý práva, z Rezavých dun přitáhly kostry, který nikdo věky něviděl. Netrvalo dlouho a z dalekejch světů přilítli všemožný xeňáci. To bylo na některý starousedlíky moc, v jeden čas se to tu všechno fakt dost řezalo. Jenže trin či xot je pot, jak se říká u nás, mladej. Naši s nima začli obchodovat, přitáhli si je do domácností, nákupních center, arén, policejních stanic i postelí. Dneska už tady v Sektoru 9 na ulici nepotkáš slušnýho Tala, mladej. Od tý doby, co vybombardovali Centrum, - a to už je Skeletát dost dávno za náma, snad děvět set let? - se metropole vobrátila naruby. Nene, střed Města je žumpič, tam já bych nikdy nevlez - ani dybys mi vymazal dásně Ketamašem!

Už musíš jít, co?

Vopruzuju tě a poučuju, viď? Ále, jen si poslechni kecy starýho dědka. Víš, nakonec si v tomhle šíleným kotli uprostřed pustiny zvykneš na všechno. Neni nic, co by mi na ulici nadzvedlo lalok. Co mi ale fakt dělá vrásky? Redi. Máme je tu nakýblovaný přes sto let a pořád s nima vláda nezametla. Lížou si sice rány na sousední planetě a na dlouho je od nich naštěstí pokoj. Jenže ten Tiamar je zatraceně chytrá svině, ještě nám všem zatopí. Stejně si nevybereš jestli tenhle poloviční umělák nebo ten šáhlej xeňan Hermes, co si vesele šéfuje Sboru. Omotává si všechny kolem drápů, ale my slušný mu to nežereme. Když se to tak vezme, ten novej pomazanej skelethor nebo šílenej Zomb, co se pořád dokola zubí na sub-netu jsou stejná pakáž. Jediným poctivým chlapem na svým místě je městskej guvernér Zula.

Když se to tak vezme, mám přes tohle všechno tenhle svět stejně rád, do Iblorta, je to moje líheň! Tal chraň! Má to tu svojí specifickou atmosféru, i když je to občas vo hubu. Těšim se, že někdy našetřim prachy, nasednu na Bochezai na pořádnou šalupu a spustim se po struně na lesnatý pláže na Annor. Kchě! Nechat si čistit nohy chrámovýma rybama na Khoptidu, je to prej zadarmo, když se dáš na tu jejich střelenou víru! Potápět se s chlapama ze starý práce u metanových polí na WaalkWaku - víš, vydělával jsem těžký triny, mladej... znal jsem hodně vlivnejch bastardů, chlastal Klujj v nejdražších barech! Teď mi zbyl jen kamrlík a tři prášky na hlavu denně.

Nebo udělám pořádnou kariéru v Kosmopolitních světech. Na Aganu si postavim velkou vilu a budu se všem chechtat... BeeGag posmrď, slintnu všem těm místním bengošům i úředníkům za lebzny! Samozřejmě, sou to bláboly starýho bolestínskýho senila. Vlastně bych se klidně nechal na stáří deportovat na Ulgor, hlavně když mi tam utřou zadek a daj dvakrát denně najíst. Holt někdo má v životě štěstí, vy mladí teď máte mnohem víc možností, žijete ve větším bezpečí. Liga a ty všechny světy kolem se vo nás v případě nějakýho vážnýho průseru postaraj - no, snad, spíš se tim tak chlácholim, mě tyhle politický sliby nechávaj docela v klidu.

To už jsem se moc rozkecal. Musíme holt dodržovat starý tradice, mladej. Předávat to dál, moc nás neni.

Tal potěš! Takže počítáme podle tažařskýho času. Abys věděl, píše se rok 4262.

Vítej u nás.

- neznámý Těžař 4262 Tu