Struna

Z Coraabopedia | Souborn� encyklopedie coraabsk�ho multivesm�ru
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Využití)
(Historie)
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 2 uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[Category:Pojmy|Struna]]
+
[[Category:Pojmy]][[Category:Technologie]][[Category:Kosmopolitní světy]][[Category:WaalkWak]]
[[Category:Technologie|Struna]]
+
V ''[[coraabish]]'' označována jako ''iontha''.
v ''coraabish'' označována jako ''iontha''.
+
  
 
= Popis =  
 
= Popis =  
  
'''Struna''' je souhrnným označením pro fyzikální anomálii, přirozeně či uměle utvořenou prostorovou brázdu, díky které lze prostoupit (tzv. kmitnout) v jediném okamžiku na druhé místo v [[multivesmír]]u.
+
'''Struna''' je souhrnným označením pro fyzikální anomálii, přirozeně či uměle utvořenou prostorovou brázdu, díky které lze prostoupit (tzv. ''kmitnout'') v jediném okamžiku na druhé místo v [[multivesmír]]u.
  
 
Struny jsou neuvěřitelným fenoménem [[Coraabia|Coraabie]] a odjakživa přitahují pozornost odborníků a nadšenců.  
 
Struny jsou neuvěřitelným fenoménem [[Coraabia|Coraabie]] a odjakživa přitahují pozornost odborníků a nadšenců.  
 
Dalo by se s nadsázkou říci, že bez strunové technologie by se dodnes civilizované kouty [[multivesmír]]u potácely v tmářství a izolaci.  
 
Dalo by se s nadsázkou říci, že bez strunové technologie by se dodnes civilizované kouty [[multivesmír]]u potácely v tmářství a izolaci.  
O to více fascinující je fakt, že struny původně nevznikly díky didaktické vědecké práci.
+
O to více je fascinující, že struny původně nevznikly díky didaktické vědecké práci: nejsou ničím jiným než pozůstatkem velkého přesunu, trávicí stopou mezihvězdných organismů, zvaných ''[[mykoid]]i''.
Nejsou ničím jiným než pozůstatkem velkého přesunu, trávicí stopou mezihvězdných organismů, zvaných [[Mykoid]]i.
+
  
 
= Historie =  
 
= Historie =  
 +
[[File:Kmit_by_Goran_Delic.jpg|thumb|right|400 px|alt=A |Kmitnout s pomocí '''struny''' dodnes není jednoduchou záležitostí. Příprava na tak složitý proces trvá někdy i celý [[Tol]].<br /> ([[:Category:Coraabia Artists|Coraabia Artist]]: '''[[Goran Delic]]''')]]
  
První [[mykoid|mykoidní]] struna byla objevena [[časová osa|806 Tu]] příslušníky [[Kosmopolitní světy|Kosmopolitních světů]]. Stáří strun se ovšem v různých oblastech odhaduje na 30 000 - 55 000 let.   
+
První [[mykoid#Mykoidní struny|mykoidní struna]] byla objevena [[časová osa|806 Tu]] příslušníky [[Kosmopolitní světy|Kosmopolitních světů]]. Stáří strun se ovšem v různých oblastech odhaduje na 30 000 - 55 000 [[Tu]].   
[[Kosmopolita|Kosmopolité]] struny intenzivně zkoumají a záhy zjišťují, že při dosažení určitých ideálních podmínek lze těmito anomáliemi obousměrně cestovat. První experimentální kmit se odehrává [[časová osa|901 Tu]]. Událost sice končí katastrofou a smrtí celého průzkumného týmu, to ale vědce neodradí od dalších prací. Následující pokus proběhne o deset let později. V [[časová osa|911 Tu]] skupina vědců v čele s profesorem [[Ekk Bokanaguo|Ekk Bokanaguem]] úspěšně kmitne strunou napříč [[Coraabia|Coraabii]]. Vmžiku se objevují na jejím druhém konci jen několik [[Tol]]ů letu od dosud neznámého světa [[Xao]]. Ten je později s jisototou určen jako prvotní ohnisko, na kterém [[Mykoid]]i v [[Coraabia|Coraabii]] žili, a ze kterého se před dlouhými desítkami tisíc let opět vydali na svou záhadnou pouť [[multivesmír]]em.
+
[[Kosmopolita|Kosmopolité]] struny intenzivně zkoumají a záhy zjišťují, že při dosažení určitých ideálních podmínek lze těmito anomáliemi obousměrně cestovat. První experimentální kmit se odehrává [[časová osa|901 Tu]]. Událost sice končí katastrofou a smrtí celého průzkumného týmu, to ale vědce neodradí od dalších prací. Následující pokus proběhne o deset [[Tu]] později. V [[časová osa|911 Tu]] skupina vědců v čele s profesorem [[Ekk Bokanaguo|Ekk Bokanaguem]] úspěšně kmitne strunou napříč [[Coraabia|Coraabii]]. Vmžiku se objevují na jejím druhém konci jen několik [[Tol]]ů letu od dosud neznámého světa [[Xao]]. Ten je později s jisototou určen jako prvotní ohnisko, na kterém [[mykoid]]i v [[Coraabia|Coraabii]] žili, a ze kterého se před dlouhými desítkami tisíc [[Tu]] opět vydali na svou záhadnou pouť [[multivesmír]]em.
  
Brzy je zjištěno, že struny vlastně nejsou nic jiného než "odpadním" produktem, jakousi kondenzační čárou, kterou za sebou [[Mykoid]]i při svém mezihvězdném přesunu zanechávají. [[Mykoid]]i se živí vakuem (jsou tzv. ''[[vakuofág]]ové'') a jsou schopni zcela pozřít okolní prostor, dokonale jej vyprázdnit a vytvořit tzv. ''supravakuum'' (zvané také ''[[mykovakuum]]''). Ve výsledku jejich počínáním vzniká jakási brázda či rýha v prostoru, která je bez ohledu na vzdálenost prakticky nekonečně nahuštěná. Pomocí struny je pak vzdálenost mnoha set světelných let pouhým jediným krokem vpřed. Důležité ale je umět se bránit extrémním podmínkám, které uvnitř a v okolí struny panují. Mnoho cestovatelů a dobrodruhů především v prvních staletích mezihvězdného cestování za podcenění tohoto faktu zaplatilo svým životem.
+
Brzy je zjištěno, že struny vlastně nejsou nic jiného než "odpadním" produktem, jakousi kondenzační čárou, kterou za sebou [[mykoid]]i při svém mezihvězdném přesunu zanechávají. [[Mykoid]]i se živí vakuem (jsou tzv. ''[[vakuofág]]ové'') a jsou schopni zcela pozřít okolní prostor, dokonale jej vyprázdnit a vytvořit tzv. ''supravakuum'' (zvané také ''[[mykovakuum]]''). Ve výsledku jejich počínáním vzniká jakási brázda či rýha v prostoru, která je bez ohledu na vzdálenost prakticky nekonečně nahuštěná. Pomocí struny je pak vzdálenost mnoha set světelných let pouhým jediným krokem vpřed. Důležité ale je umět se bránit extrémním podmínkám, které uvnitř a v okolí struny panují. Mnoho cestovatelů a dobrodruhů především v prvních staletích mezihvězdného cestování za podcenění tohoto faktu zaplatilo svým životem.
  
O strunovou technologii se také velice brzy začínají zajímat [[techno-wak|techno-waci]] z [[WaalkWak]]u. Také oni lokalizují nedaleko od svého sousvětí funkční [[mykoid]]ní strunu. [[WaalkWak]] uskuteční první úspěšný kmit v [[časová osa|930 Tu]].   
+
O strunovou technologii se také velice brzy začínají zajímat [[techno-wak|techno-Waci]] z [[WaalkWak]]u. Také oni lokalizují nedaleko od svého sousvětí funkční [[mykoid#Mykoidní struny|mykoidní strunu]]. [[WaalkWak]] uskuteční první úspěšný kmit v [[časová osa|930 Tu]].   
Struna též končí nedaleko záhadné planety [[Xao]], protíná ale periferní a poměrně nevýznamné oblasti [[Coraabia|Coraabie]]. Waci ihned přemýšlí nad tím, zda by bylo možné [[mykoid]]ní strunu syntetizovat - pak by bylo možné struny natáhnout tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Zprvu je většina civilizovaného [[multivesmír]]u považuje za blázny - program umělých strun je dodnes nejdražším vědeckým projektem všech dob, nákladný výzkum spolyká závratné sumy. Trvá staletí, než se Wakům jejich záměr skutečně povede. V [[časová osa|1154 Tu]] je na [[WaalkWak]]u s velkou pompou zprovozněn první strunový uzel - tzv. ''[[Gath-1]]''. První umělá struna má za cíl spojit [[WaalkWak]] se vzdáleným [[Kogan]]em. [[Wak|Waci]] ví, že jde o běh na dlouhou trať, strunu napínají dlouhých 165 let. [[časová osa|1319 Tu]] je uskutečněn první úspěšný kmit do Kosmopolitních světů. Celá událost způsobí doslova přes noc revoluci v transplanetární dopravě. Zajímavostí je, že se dodnes neví, jak vlastně [[Wak|Waci]] struny syntetizují - technologický postup je nejstřeženějším státním tajemstvím [[WaalkWak]]u.
+
Struna též končí nedaleko záhadné planety [[Xao]], protíná ale periferní a poměrně nevýznamné oblasti [[Coraabia|Coraabie]]. [[Wak|Waci]] ihned přemýšlí nad tím, zda by bylo možné [[mykoid#Mykoidní struny|mykoidní strunu]] syntetizovat - pak by bylo možné struny natáhnout tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Zprvu je většina civilizovaného [[multivesmír]]u považuje za blázny - program umělých strun je dodnes nejdražším vědeckým projektem všech dob, nákladný výzkum spolyká závratné sumy. Trvá staletí, než se [[Wak]]ům jejich záměr skutečně povede. V [[časová osa|1154 Tu]] je na [[WaalkWak]]u s velkou pompou zprovozněn první strunový uzel - tzv. ''[[Gath-1]]''. První umělá struna má za cíl spojit [[WaalkWak]] se vzdáleným [[Kogan]]em. [[Wak|Waci]] ví, že jde o běh na dlouhou trať, strunu napínají dlouhých 165 [[Tu]]. [[časová osa|1319 Tu]] je uskutečněn první úspěšný kmit do [[Kosmopolitní světy|Kosmopolitních světů]]. Celá událost způsobí doslova přes noc revoluci v transplanetární dopravě. Zajímavostí je, že se dodnes neví, jak vlastně [[Wak|Waci]] struny syntetizují - technologický postup je nejstřeženějším státním tajemstvím [[WaalkWak]]u.
  
[[Coraabia|Coraabii]] protínají další a další wacké struny. Vzdálené oblasti [[multivesmír]]u, do kterých by dříve cesta s využitím konvenčího [[bi-ontový pohon|bi-iontového pohonu]] trvala pět set i více let, jsou náhle prakticky na dosah ruky. [[Wak|Waci]] po [[Coraabia|Coraabii]] postupně zprovozňují celkem 9 strunových uzlů - poslední, styčný bod třídy [[Gath-9]] je uveden do provozu na [[Coraab]]u v [[časová osa|3073 Tu]]. Ve čtvrtém tisíciletí Těžby je tvorba nových syntetických strun v útlumu. Do budoucna ale plánují [[Wak|Waci]] napnout několik dalších strun v oblastech [[Xenozóna|Xenozóny]] či [[Jižní Mračno|Jižního Mračna]].
+
[[Coraabia|Coraabii]] protínají další a další [[Wak|wacké]] struny. Vzdálené oblasti [[multivesmír]]u, do kterých by dříve cesta s využitím konvenčího [[bi-ontový pohon|bi-iontového pohonu]] trvala pět set i více [[Tu]], jsou náhle prakticky na dosah ruky. [[Wak|Waci]] po [[Coraabia|Coraabii]] postupně zprovozňují celkem 9 strunových uzlů - poslední, styčný bod třídy [[Gath-9]] je uveden do provozu na [[Coraab]]u v [[časová osa|3073 Tu]]. Ve čtvrtém tisíciletí Těžby je tvorba nových syntetických strun v útlumu. Do budoucna ale plánují [[Wak|Waci]] napnout několik dalších strun v oblastech [[Xenozóna|Xenozóny]] či [[Jižní Mračno|Jižního Mračna]].
  
 
= Využití =  
 
= Využití =  
Řádka 30: Řádka 29:
 
Struna se využívá především pro kmit osob, zvířat, obchodního zboží, civilní či vojenské techniky. Samotný přesun trvá jen okamžik, přípravy pro úspěšný kmit ale mnohdy trvají celé dny. Jde o velice drahý, ovšem značně efektivní přesun mezi jednotlivými světy.  
 
Struna se využívá především pro kmit osob, zvířat, obchodního zboží, civilní či vojenské techniky. Samotný přesun trvá jen okamžik, přípravy pro úspěšný kmit ale mnohdy trvají celé dny. Jde o velice drahý, ovšem značně efektivní přesun mezi jednotlivými světy.  
  
Kmit je nutné provést v dokonalých fyzikálních podmínkách. Ty umožňuje vytvořit tzv. [[strunn]] (strunový člun, či [[strunoloď]]) vybavený tzv. [[Djell-Mantovo pole|Djell-Mantovým polem]]. Bez této sofistikované technologie by nebylo možné strunu jakkoliv využívat - vnitřní pnutí by cestovatele okamžitě roztáhlo do dlouhé linky o šířce několika atomů.  
+
Kmit je nutné provést v dokonalých fyzikálních podmínkách. Ty umožňuje vytvořit tzv. ''[[strunn]]'' (''strunový člun'', či ''strunoloď'') vybavený tzv. ''[[Djell-Mantovo pole|Djell-Mantovým polem]]''. Bez této sofistikované technologie by nebylo možné [[strun]]u jakkoliv využívat - vnitřní pnutí by cestovatele okamžitě roztáhlo do dlouhé linky o šířce několika atomů.  
Omezené rozměrové proporce strunnů jsou značným problémem - dříve bylo možné posílat jen dvoumístné schrány s nezbytným vybavením. [[Djell-Mantovo pole]] totiž s rostoucí plochou povrchu strunnu dramaticky pozbývá na účinnosti. Wacká technologie za čas opět posunula hranice dál a dnes jeden kmit v závislosti na druhu struny snese okolo 15-50m3 přepravované masy. Složitější a rozměrnější náklad se tedy nechává kmitnout po částech. Enormní zásilky se pak na krátké vzdálenosti vysílají v gigantických nákladních [[magrav]]ech, vybavených konvenčním pohonem.  
+
Omezené rozměrové proporce strunnů jsou značným problémem - dříve bylo možné posílat jen dvoumístné schrány s nezbytným vybavením. [[Djell-Mantovo pole]] totiž s rostoucí plochou povrchu strunnu dramaticky pozbývá na účinnosti. [[Wak|Wacká]] technologie za čas opět posunula hranice dál a dnes jeden kmit v závislosti na druhu struny snese okolo 15-50 m3 přepravované masy. Složitější a rozměrnější náklad se tedy nechává kmitnout po částech. Enormní zásilky se pak na krátké vzdálenosti vysílají v gigantických nákladních [[magrav]]ech, vybavených konvenčním pohonem.  
  
 
Struna ve většině případů z bezpečnostních důvodů neústí přímo na oběžnou dráhu světa. Strunové uzly jsou rozeseté po okrajích hvězdných soustav, k následné dopravě na danou planetu je pak třeba využít konvenční lodě.
 
Struna ve většině případů z bezpečnostních důvodů neústí přímo na oběžnou dráhu světa. Strunové uzly jsou rozeseté po okrajích hvězdných soustav, k následné dopravě na danou planetu je pak třeba využít konvenční lodě.
Řádka 71: Řádka 70:
 
'''Strunaři'''
 
'''Strunaři'''
  
Struny také využívají tzv. [[strunař]]i a to především k vědeckým a exploračním účelům. Jde o slangové označení pro vědce-cestovatele (dříve se jim také říkalo ''oscilaut''). Ti cíleně přerušují kmity v náhodných místech dráhy struny, kde objevují nové, dosud neobjevené oblasti. Povolání [[strunař]]e je nesmírně nebezpečné, jelikož nově definované výstupy [[struna|struny]] mohou být značně nestabilní, zpřetrhané či rozladěné, což může strunaře odsoudit k uvíznutí v neprobádané části [[multivesmír]]u.
+
Struny také využívají tzv. ''[[strunař]]i'' a to především k vědeckým a exploračním účelům. Jde o slangové označení pro vědce-cestovatele (dříve se jim také říkalo ''oscilaut''). Ti cíleně přerušují kmity v náhodných místech dráhy struny, kde objevují nové, dosud neobjevené oblasti. Povolání [[strunař]]e je nesmírně nebezpečné, jelikož nově definované výstupy [[struna|struny]] mohou být značně nestabilní, zpřetrhané či rozladěné, což může strunaře odsoudit k uvíznutí v neprobádané části [[multivesmír]]u.
  
  
 
'''Sub-net'''
 
'''Sub-net'''
  
Bez přítomnosti strun v [[Coraabia|Coraabii]] by také nemohla fungovat rozsáhlá informační síť [[sub-net]]. Data kmitají separátně přes [[sub-struna|sub-struny]] v tzv. [[strunex]]ech. Sub-struny (také přezdívané ''[[strunka]]'') jsou přimknuty jen k umělým, wackým strunám. Přes klasické Mykoidní struny [[sub-net]] nelze vést.
+
Bez přítomnosti strun v [[Coraabia|Coraabii]] by také nemohla fungovat rozsáhlá informační síť [[sub-net]]. Data kmitají separátně přes [[sub-struna|sub-struny]] v tzv. [[strunex]]ech. Sub-struny (také přezdívané ''[[strunka]]'') jsou přimknuty jen k umělým, wackým strunám. Přes klasické [[mykoid#Mykoidní struny|mykoidní struny]] [[sub-net]] nelze vést.
  
 
= Typologie strun =
 
= Typologie strun =
Řádka 84: Řádka 83:
 
= Zajímavosti =
 
= Zajímavosti =
  
* zavedení umělé struny do hvězdné soustavy se nejčastěji označuje jako [[strunifikace]].
+
* Zavedení umělé struny do hvězdné soustavy se nejčastěji označuje jako [[strunifikace]].
  
 
* Rekordní zaznamenaná hmotnost jednoho kmitlého [[strunn]]u je 242,88 tuny.  
 
* Rekordní zaznamenaná hmotnost jednoho kmitlého [[strunn]]u je 242,88 tuny.  
  
* Rekordní počet kmitlých entit jedním [[strunn]]em - 114 206 ([[meta-hmyz]]í kolonie určená pro [[exachestr]] [[xenocirkus|xenocirku]] ''[[Žulé-viX]]'')
+
* Rekordní počet kmitlých entit jedním [[strunn]]em - 114 206 ([[meta-hmyz]]í kolonie určená pro [[exachestr]] [[xenocirkus|xenocirku]] ''[[Žulé-viX]]'').
 +
 
 +
[[en:String]]

Aktuální verze z 6. 8. 2013, 09:53

V coraabish označována jako iontha.

Obsah

Popis

Struna je souhrnným označením pro fyzikální anomálii, přirozeně či uměle utvořenou prostorovou brázdu, díky které lze prostoupit (tzv. kmitnout) v jediném okamžiku na druhé místo v multivesmíru.

Struny jsou neuvěřitelným fenoménem Coraabie a odjakživa přitahují pozornost odborníků a nadšenců. Dalo by se s nadsázkou říci, že bez strunové technologie by se dodnes civilizované kouty multivesmíru potácely v tmářství a izolaci. O to více je fascinující, že struny původně nevznikly díky didaktické vědecké práci: nejsou ničím jiným než pozůstatkem velkého přesunu, trávicí stopou mezihvězdných organismů, zvaných mykoidi.

Historie

A
Kmitnout s pomocí struny dodnes není jednoduchou záležitostí. Příprava na tak složitý proces trvá někdy i celý Tol.
(Coraabia Artist: Goran Delic)

První mykoidní struna byla objevena 806 Tu příslušníky Kosmopolitních světů. Stáří strun se ovšem v různých oblastech odhaduje na 30 000 - 55 000 Tu. Kosmopolité struny intenzivně zkoumají a záhy zjišťují, že při dosažení určitých ideálních podmínek lze těmito anomáliemi obousměrně cestovat. První experimentální kmit se odehrává 901 Tu. Událost sice končí katastrofou a smrtí celého průzkumného týmu, to ale vědce neodradí od dalších prací. Následující pokus proběhne o deset Tu později. V 911 Tu skupina vědců v čele s profesorem Ekk Bokanaguem úspěšně kmitne strunou napříč Coraabii. Vmžiku se objevují na jejím druhém konci jen několik Tolů letu od dosud neznámého světa Xao. Ten je později s jisototou určen jako prvotní ohnisko, na kterém mykoidi v Coraabii žili, a ze kterého se před dlouhými desítkami tisíc Tu opět vydali na svou záhadnou pouť multivesmírem.

Brzy je zjištěno, že struny vlastně nejsou nic jiného než "odpadním" produktem, jakousi kondenzační čárou, kterou za sebou mykoidi při svém mezihvězdném přesunu zanechávají. Mykoidi se živí vakuem (jsou tzv. vakuofágové) a jsou schopni zcela pozřít okolní prostor, dokonale jej vyprázdnit a vytvořit tzv. supravakuum (zvané také mykovakuum). Ve výsledku jejich počínáním vzniká jakási brázda či rýha v prostoru, která je bez ohledu na vzdálenost prakticky nekonečně nahuštěná. Pomocí struny je pak vzdálenost mnoha set světelných let pouhým jediným krokem vpřed. Důležité ale je umět se bránit extrémním podmínkám, které uvnitř a v okolí struny panují. Mnoho cestovatelů a dobrodruhů především v prvních staletích mezihvězdného cestování za podcenění tohoto faktu zaplatilo svým životem.

O strunovou technologii se také velice brzy začínají zajímat techno-Waci z WaalkWaku. Také oni lokalizují nedaleko od svého sousvětí funkční mykoidní strunu. WaalkWak uskuteční první úspěšný kmit v 930 Tu. Struna též končí nedaleko záhadné planety Xao, protíná ale periferní a poměrně nevýznamné oblasti Coraabie. Waci ihned přemýšlí nad tím, zda by bylo možné mykoidní strunu syntetizovat - pak by bylo možné struny natáhnout tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Zprvu je většina civilizovaného multivesmíru považuje za blázny - program umělých strun je dodnes nejdražším vědeckým projektem všech dob, nákladný výzkum spolyká závratné sumy. Trvá staletí, než se Wakům jejich záměr skutečně povede. V 1154 Tu je na WaalkWaku s velkou pompou zprovozněn první strunový uzel - tzv. Gath-1. První umělá struna má za cíl spojit WaalkWak se vzdáleným Koganem. Waci ví, že jde o běh na dlouhou trať, strunu napínají dlouhých 165 Tu. 1319 Tu je uskutečněn první úspěšný kmit do Kosmopolitních světů. Celá událost způsobí doslova přes noc revoluci v transplanetární dopravě. Zajímavostí je, že se dodnes neví, jak vlastně Waci struny syntetizují - technologický postup je nejstřeženějším státním tajemstvím WaalkWaku.

Coraabii protínají další a další wacké struny. Vzdálené oblasti multivesmíru, do kterých by dříve cesta s využitím konvenčího bi-iontového pohonu trvala pět set i více Tu, jsou náhle prakticky na dosah ruky. Waci po Coraabii postupně zprovozňují celkem 9 strunových uzlů - poslední, styčný bod třídy Gath-9 je uveden do provozu na Coraabu v 3073 Tu. Ve čtvrtém tisíciletí Těžby je tvorba nových syntetických strun v útlumu. Do budoucna ale plánují Waci napnout několik dalších strun v oblastech Xenozóny či Jižního Mračna.

Využití

Doprava

Struna se využívá především pro kmit osob, zvířat, obchodního zboží, civilní či vojenské techniky. Samotný přesun trvá jen okamžik, přípravy pro úspěšný kmit ale mnohdy trvají celé dny. Jde o velice drahý, ovšem značně efektivní přesun mezi jednotlivými světy.

Kmit je nutné provést v dokonalých fyzikálních podmínkách. Ty umožňuje vytvořit tzv. strunn (strunový člun, či strunoloď) vybavený tzv. Djell-Mantovým polem. Bez této sofistikované technologie by nebylo možné strunu jakkoliv využívat - vnitřní pnutí by cestovatele okamžitě roztáhlo do dlouhé linky o šířce několika atomů. Omezené rozměrové proporce strunnů jsou značným problémem - dříve bylo možné posílat jen dvoumístné schrány s nezbytným vybavením. Djell-Mantovo pole totiž s rostoucí plochou povrchu strunnu dramaticky pozbývá na účinnosti. Wacká technologie za čas opět posunula hranice dál a dnes jeden kmit v závislosti na druhu struny snese okolo 15-50 m3 přepravované masy. Složitější a rozměrnější náklad se tedy nechává kmitnout po částech. Enormní zásilky se pak na krátké vzdálenosti vysílají v gigantických nákladních magravech, vybavených konvenčním pohonem.

Struna ve většině případů z bezpečnostních důvodů neústí přímo na oběžnou dráhu světa. Strunové uzly jsou rozeseté po okrajích hvězdných soustav, k následné dopravě na danou planetu je pak třeba využít konvenční lodě.


Umělé struny jsou na několika místech v Coraabii sdruženy do jakýchsi "přestupních uzlů", styčných bodů nazývaných Gath.


Nepřestupní styčné body se pak nazývají Wahh.


Strunaři

Struny také využívají tzv. strunaři a to především k vědeckým a exploračním účelům. Jde o slangové označení pro vědce-cestovatele (dříve se jim také říkalo oscilaut). Ti cíleně přerušují kmity v náhodných místech dráhy struny, kde objevují nové, dosud neobjevené oblasti. Povolání strunaře je nesmírně nebezpečné, jelikož nově definované výstupy struny mohou být značně nestabilní, zpřetrhané či rozladěné, což může strunaře odsoudit k uvíznutí v neprobádané části multivesmíru.


Sub-net

Bez přítomnosti strun v Coraabii by také nemohla fungovat rozsáhlá informační síť sub-net. Data kmitají separátně přes sub-struny v tzv. strunexech. Sub-struny (také přezdívané strunka) jsou přimknuty jen k umělým, wackým strunám. Přes klasické mykoidní struny sub-net nelze vést.

Typologie strun

Seznam a klasifikace všech používaných strun v Coraabii.

Mykoidní struny

názvy uváděny v coraabish

Wacké struny

Struny, vedoucí z WaalkWaku
Struny mimo WaalkWak

Zajímavosti

  • Zavedení umělé struny do hvězdné soustavy se nejčastěji označuje jako strunifikace.
  • Rekordní zaznamenaná hmotnost jednoho kmitlého strunnu je 242,88 tuny.
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Kategorie
Odkazy
V jiných jazycích
Nástroje