Skládka
V jazyce coraabish označovaná jako Abcayaa (ctnostně) či Wrhha. Obě slova pocházejí původně z jazyka Zomb'Skaraa.
Obsah |
Popis
(Coraabia Artist: Volkan Kucukemre)
Skládka (s velkým počátečním písmenem, také nazývaná Velká Skládka) je souhrnné označení pro interplanetární i exoplanetární odpad pocházejících z vrcholného období kultur Šera. Nejčastěji se Skládkou v pravém slova smyslu označuje především její povrchová varianta. Skládky ve volném prostoru se většinou působením gravitace koncentrují do tzv. skládkových prstenců (cor. wrhha'rarh), jež obíhají planety nebo hvězdy.
Kultury Šera v dávných dobách svým odpadem zamořovaly především centrální oblasti na pomezí Cor'Ogu a Iontachoru. Došlo zde díky tomu ke tvorbě mnoha skládkosvětů. Tím byly tyto světy nenávratně zničeny. Coraab je jediným centrálním skládkosvětem, jenž byl schopen na povrchu Skládky vystavět celou planetární civilizaci.
Skládky tedy nejsou ničím než koncentrovaným odpadem hypervyspělých kultur dávných dob. Pro současné civilizace však tyto relikty symbolizují dodnes patrný technologický vrchol starých společenství.
Skládky byly do centrálních oblastí známého multivesmíru nakoncentrovány kulturou tzv. Skládkařů (cor. Abcarra). Ti sem během tisíců Tu přemístili pomocí svých titánských lodí biliardy tun civilizačního odpadu.
Historie
Exoskládky se v Coraabii objevují pravděpodobně již v období okolo -60 000 Tu. Zprvu je odpad zavážen na okraje hvězdných soustav, kde je gravitací hvězd držen na konstantních oběžných drahách tak, aby svévolně neunikal do volného mezihvězdného prostoru. Postupem času ale skládkařské lodi porušují pravidla a vysypávají odpad i ve vnitřních oblastech soustav. Situace zajde tak daleko, že je odpad vysypáván i na místní planety. To samozřejmě vede k celé řadě dramatických změn a ekologických katastrof. Na Coraabu takto například dojde k tragickému vyhynutí prakticky všech původních forem života. V centrálních oblastech dochází ke vzniku nemalého počtu skládkosvětů.
Příliv skládkařských lodí neustává, centrální hvězdné soustavy se již doslova zalykají odpadem. Trvá neuvěřitelných 20 000 Tu, než odtud definitivně odletí poslední obří transplanetární magrav. Po čase Skládkaři - stejně jako zbylé kultury Šera - z Coraabie nadobro zmizí. Po dřívějších obyvatelích multivesmíru všude zůstává pouze spoušť a zmatek.
Dodnes není jasné, proč Skládkaři vlastně takovou dobu koncentrovali civilizační odpad do těchto nerozvinutých oblastí. Jedni tvrdí, že šlo o symbolický akt odhození hmotných prostředků, což může být doprovodný jev přechodu některých Šerých kultur do vyššího stavu existence. Jiní tvrdí, že to byl pouhý malicherný experiment, jenž měl za cíl nahodilou metodou vytvořit nové formy post-civilizace. Spiklenecké teorie tvrdí, že to byl cílený pokus učinit z nějakého důvodu centrální oblasti Coraabie neobyvatelnými.
Coraabská Skládka
Velký odpadní pás
Skládka se v coraabské soustavě vyskytuje celkem ve třech podobách. Domovskou hvězdu Unaar obíhá rozsáhlý, avšak dnes již poměrně řídký pás odpadu v oblastech mezi Coraabem a Bi'Thou. Říká se mu Anna'Toi (cor. Kruh Světla). Jde de facto o zbytky soustavného zavážení odpadu Skládkaři na okraj soustavy doplněné o zatoulané kusy z planetárních orbit. Čas od času se z něj uvolní větší kusy odpadu, jež se připojí k některém z planetárních skládkoprstenců nebo jednoduše shoří v domovské hvězdě.
Skládkové prstence
Druhou formou jsou coraabské skládkoprstence (cor. wrhha'rarh) nazývané souhrnně MoiZaan. Prstence obíhají planetu ve výšce okolo 350 - 2000 km nad rovníkem. Při pozorování z povrchu tvoří úžasné výjevy. Coraabské skládkové prstence se staly jedním ze signifikantních symbolů tohoto světa. Nevýhodou ovšem je, že čas od času některý odpad zavítá na nižší sestupnou dráhu a je nutné jej zničit. Při některých větších orbitálních kolizích se pak situace nedá předvídat a čas od času velký kus šrotu dopadne na povrch planety. V 1805 Tu na C'Oru dopadá obrovské torzo vraku mezihvězdné lodě. Při následném kataklyzmatu umírá bezmála deset tisíc Coraabianů. Od té doby si Coraab dává pozor a MoiZaan zevrubně monitoruje důmyslně zbudovanou sledovací soustavou.
Díky orbitální skládce je poměrně komplikované na Coraabu přistávat. Lodě musí do přístavu Bochezai nalétat po bezpečných koridorech od planetárních pólů. Potíže jsou také se soustavou satelitů, jež byly především v minulosti hojně využívané. Dnes se používá důmyslnější systém, zařízení jsou vypuštěna a sama se přímo přichytí na stabilně obíhající kusy odpadu. Orbitální skládka se tak sama stává informační síťí nad Coraabem a není nutné oběžnou dráhu zanášet dalšími objekty.
Planetární Skládka
(Coraabia Artist: Alexandr Vladimirovich)
Fenomén, jenž nevratně nasměroval rozvoj coraabské kultury. Planetární Skládka se rozprostírá na více jak třech čtvrtinách Coraabu a v dodnes zásadně ovlivňuje místní dějiny.
Tloušťka skládkové vrstvy dosahuje na různých místech planety rozdílných hodnot. Okolo rovníku zoxidovala nejrychleji a dnes zde tvoří jen tenké podloží skryté pod Rezavými dunami, jež z ní kdysi vznikly.
Rozmezí tloušťky Skládky na Coraabu se pohybuje od 5m do 2km. Skládka se také lokálně mění povahou i složením.
Fascinující je, že společně se Skládkou byli na Coraab importováni i jeho stávající obyvatelé - neživí.
Období Skládky
Raná Skládka
též Wagtha Nor (Kovový hrob)
- -36 000 Tu - -33 000 Tu – Stovky skládkařských lodí ročně přisypávají na Coraab další a další odpad. Pozdější průzkumy prokáží, že v tomto období došlo k pokrytí neuvěřitelných 85% povrchu planety místy až několik kilometrů silnou vrstvou skládky. Je možné zde nalézt vraky menších hvězdných modulů stejně jako obřích transplanetárních magravů, vyskytují se zde vyhaslé jaderné reaktory, haldy korodujícího šrotu, dekontaminované hnijící pozůstatky substituovaných houbovitých atmosfér z Mykoidních světů, vzácná hmota T'ung, anorganický i organický odpad všeho druhu. Atmosféra je na dlouhá staletí zamořena jedovatými látkami, až 97% coraabské fauny a flóry v důsledku toho vymírá. Trvá neuvěřitelných 3000 Tu, než příliv odpadních lodí z dalekých civilizovaných světů nadobro ustane. Během posledních dekád tohoto období skládkařské lodi rezignují na jakoukoliv etiku a poslední desítky biliónů tun šrotu tak končí přímo v otevřeném kosmickém prostoru ve vnějších oblastech coraabského systému, čímž dochází ke vzniku MoiZaanu - rozsáhlého prstence, tvořeného směsicí megalitických vraků a nesčetného množství asteroidů, jenž dnes tvoří symbolickou hranici vlivu Coraabu.
Střední Skládka
též Zaan Woggora (Horní vrstva)
- -33 000 Tu – -2000 Tu – Toto dlouhé období znamená pro planetu řadu velkých změn. Planetární Skládka se již nerozrůstá, ale v jejích útrobách se děje mnoho podivných věcí. Nemůžeme totiž opomenout fakt, že kromě všemožných odpadků, toxických nebo radioaktivních vraků byly vyspělými rasami na Coraab přivezeny i organické "zbytky" civilizací – přebytečné mrtvoly klonů, otroků nebo biokyborgů z dávných válek, jednotlivé části těl nebo obří kontejnery, ve kterých se bytostí mačkalo třeba i sto tisíc najednou. Vyřazení, vadní a nepotřební služebníci starého světa vylézají po celé planetě na povrch. Po staletích selektivních bojů o přežití v extrémním podnebí Skládky dominuje především jedna rasa – neživí. Tito odolní a dlouhověcí tvorové však nejsou jedinými obyvateli zdevastovaného a pokřiveného ekosystému – mezi troskami a šrotem existuje také nemálo funkčních botů, kyborgů a androidů, kteří po určitou dobu dokonce ovládají celou severní polokouli. Zde díky několika glaciálům v průběhu tisíciletí teploty klesají hluboko pod bod mrazu.
V průběhu milénií na Coraabu života i neživota dramaticky přibývá. Objevují se první pseudo-lesy - syntetičtí nástupci živé flóry, jíž se na Coraabu kvůli vysokému obsahu toxinů v coraabské půdě již nedařilo. Vznikají první civilizace. Národu neživých dominují tři tzv. vyšší neživé kmeny: Zombové, Ilokajové a Atomové. Další rozsáhlé oblasti Coraabu jsou nadále pod kontrolou všemožných mechanických kultur. I samotná planetární Skládka se mění. Ještě více rezne, vše biologické v ní uhnívá. Konečně těžkými toxickými mraky na Coraab pronikají první paprsky domovského Unaaru. Nastává nový věk.
-11000 Tu – Díky tenké ozonosféře a vysokým teplotám se Skládka rozkládá nejrychleji v okolí rovníku. Vznikají tzv. Rezavé duny - smíšená poušť tvořená převážně zoxidovanými kovy a jemnými krystaly křemíku.
Svrchní Skládka
též Paga Popthara (Jezerní vrh)
- -2000 Tu – -825 Tu – Skládka již několik tisíc Tu vytrvale zarůstá. Zdaleka ne všude probíhá tento proces rovnoměrně, je ovšem zřejmé, že Coraab nabírá druhý dech. Zamoření se rozptyluje a z megalitických kovových plání vyčnívá bujná pseudo-flóra šířící se zběsilým tempem. I ve společnosti dochází k dynamickým změnám. Po celé planetě zuří války neživých – frakce proti frakci, kmen proti kmeni, jednotlivé etnické skupiny se mezi sebou liší jazykem i zvyky. Neživá společenství střídavě uzavírají spojenectví s boty, Divokými kostrami i dalšími formami života či neživota formovaného pradávnou Skládkou. Na jihu se objevují neživí Wigitové, oblasti okolo radioaktivního jezera Wat-Pagae na severu obsazují Atomové. Nažloutlé řeky se prodírají nově utvořenými koryty, jejichž dna jsou mnohdy stále kovová. Skládka se po celém Coraabu postupně noří pod tuny sutin a sedimentů, její rozsáhlé výdutě zaplavují spodní toky všemožným obsahem. Civilizace neživých na povrchu mezitím nadále stoupají po žebříčku přirozeného výběru.
Období Těžby
též G'hor-Mino (První Těžba)
- 0 Tu - 1262 Tu – Toto období je nejzásadnějším zlomem pro moderní historii Coraabu. Je spjato s příchodem civilizace, kterou později nikdo nenazve jinak než Těžaři. Není jasné, odkud vlastně tito živí humanoidé přilétli. Rozhodně však disponují vybavením, o kterém se místním neživým ani nesnilo. Možná i tato disbalance je jedním z důvodů prvních rozbrojů. Těžaři jsou neživými na severu planety systematicky napadáni, což u nich vyvolá nepřátelskou reakci. Po použití vodíkových bomb a následném vyhlazení několika neživých států obě strany docházejí k vzájemné křehké dohodě. Těžaři nepřekonali na svých obřích nákladních magravech závratnou mezihvězdnou vzdálenost jen tak – fascinuje je Skládka, prastará planetární super-struktura, rozrostírající se pod slabou vrstvou coraabské půdy. Obsahuje totiž neuvěřitelné množství vzácných kovů a látek, jež se zřejmě zdály starým kulturám Šera nepotřebné. Pro Těžaře ale znamenají nevyčíslitelné bohatství. Platina či titan, obsažené v prastarém lodním interware, náklady kazových syntetických diamantů, uran z vyhaslých reaktorů, hmota T'ung – to vše Těžaře přinutí zřídit na Coraabu obrovské těžební stanice a doky pro své lodě. V těchto tzv. talských koloniích používají mnozí těžaři coby levnou pracovní sílu neživé. Ti ve skládkových dolech masově nacházejí svůj konec – haldy rzi a korodujících slitin bortící se vlastní vahou, zapečetěné toxické kontejnery, které při nechtěném proražení během těžby zamořují široké okolí – to vše stojí statisíce dělníků jejich neživoty. Skládka znovu po tisíciletích na mnoha místech otevírá své útroby a rozsévá smrt.
Slovníček pojmů
Abcayaa - Skládka
Abcarra - Skládkař
wrhha'rarh - skládkové prstence
B'taan - skládkokop
kach - potok, strouha, skládková "žíla"
noor - kopat, hrabat, otevírat Skládku
taan - hlubinné zřídlo, skládkokopecké naleziště
thunn - podzemní řeka, skládkotok
Skládkosvěty
V coraabish nazývané yuthaan.
Zajímavosti
- Jeden z cenných těžařských úlovků na Coraabu tvoří nález složené platinové matrice nalezené v útrobách ptharské lodi označené jako Nha'17. Celé zařízení vyrobené vesměs z ryzí slitiny vážilo údajně okolo třiceti tun. Jeho roztavení uživilo celou kolonii H-Tal po mnoho let Těžby.
- V hlubinách Skládky se po dlouhých tisíciletích post-evoluce vyvinula celá řada specifických biotopů. Populacím všemožných bizarních tvorů se daří i v mnohakilometrové hloubce, četných skládkových výdutích či skládkotocích.
