Neživí
Neživí jsou v jazyce coraabish označováni souhrně jako lopta. Slovo popthara pak označuje "neživý vrh", zahrnující celé etnikum se všemi jeho kmeny a poddruhy.
V jazyce Zomb'Skaraa je neživý jedinec označován jako tothar.
Obsah |
Historie
V současnosti je Coraab pravděpodobně jediným světem v Coraabii, obývaným "původními" neživými kmeny. Dřívější přítomnost neživých byla opakovaně prokázána i na jiných světech (např. BaMal, Khnu, Ertu, Bolga), dnes z nich ovšem zbyly jen fragmenty a letmé zmínky.
První zmínky
Na Coraabu se neživí objevují společně s příchodem Skládkařů někdy okolo -36 000 Tu. Celá řada tradicionalistických min-logů tvrdí, že neživé kmeny byly v pradávných dobách stvořeny zvůlí všemocných bytostí Nu, jež je považovaly za své nejdokonalejší potomky. Dnes je ovšem vědecky prokázáno, že neživí se na Coraab dostali na palubách obřích skládkařských lodí. Pravděpodobně šlo o vadné či vyřazené série služebníků kultur Šera, kteří byli z nějakého důvodu deportováni společně s dalším "odpadem" do centrální oblasti Coraabie.
Neživí se pak pod dlouhá milénia přizpůsobují drsným coraabským podmínkám a postupně uchvacují planetu pro sebe. Na březích radioaktivního jezera Wat-Pagae vznikají první koncentrovaná osídlení již okolo -20 000 Tu. Individualistická společenství se postupně přeměňují v rozsáhlé civilizace, tzv. neživé státy. Prvním významným doloženým neživým státem je tzv. říše Kruhu, jež vzniká spojením ilokajských sídlišť zhruba -3450 Tu. Neživé státy zažívají vrcholný rozmach v období mezi -800 Tu - 0 Tu.
Neživé státy nakonec jeden po druhém zanikají, nejvýznamnějším sídlem neživé kultury ovšem dodnes zůstává městký stát Min'Ora.
Neživí po staletí vytrvale směřovali k naplnění vize vyspělé a suverénní civilizace. Jediná událost ale navždy změní chod coraabských dějin...
Přílet Těžařů
0 Tu – Tento rok je nejzásadnějším zlomem v moderní historii Coraabu. Je spjat s příchodem civilizace, kterou dnes nikdo nenazve jinak než Těžaři. Není úplně jasné, odkud vlastně tito živí humanoidé přilétli. Těžaři nepřekonali mezihvězdnou vzdálenost jen tak – fascinuje je Skládka, prastará planetární superhmasa ležící a rozpadající se pod coraabskou půdou. Disponují technologiemi, o kterých se místním neživým ani nesnilo. Možná i tato disbalance je jedním z důvodů prvních rozbrojů. Těžaři jsou neživými na severu planety (kde jsou ložiska Skládky nejhlubší) systematicky napadáni, což u nich vyvolá nepřátelskou reakci. Po použití vodíkových bomb a následném vyhlazení několika neživých států obě strany docházejí k vzájemné, avšak křehké dohodě. Obsahuje totiž neuvěřitelné množství vzácných kovů a látek, které se zřejmě zdály starým hypervyspělým civilizacím nepotřebné. Pro Těžaře ale znamenají nevyčíslitelné bohatství. Xotové difuzní komory mezihvězdných modulů, náklady kazových syntetických diamantů, uran z vyhaslých reaktorů, hmota Tun'g, to vše Těžaře přinutí zřídit na Coraabu obrovské těžební stanice a doky pro nákladní kosmické koráby - tzv. Talské kolonie. Jako levnou pracovní sílu používají ve velké míře neživé, kteří ve skládkových dolech masově nacházejí smrt – haldy rzi a korodujících slitin bortící se vlastní vahou, zapečetěné toxické kontejnery, jež při nechtěném proražení během těžby zamořují široké okolí, to vše stojí tisíce a tisíce dělníků jejich neživoty. Skládka znovu po tisících létech na mnoha místech otvírá své útroby a rozsévá smrt...
Přílet Těžařů měl pro neživé kmeny skutečně až devastující následky. Celkem se odhaduje, že v Talských koloniích naplnilo svůj osud až 155 000 000 nuceně nasazených neživých dělníků. Ztráty v jednotlivých etnikách jsou enormní. Nejvíce trpí kmeny Dungů a Ilokajů a četné poddruhy Káďovek.
Po zrušení Talských kolonií nemalá část neživých přesídluje do nově stavěné centropole C'Ora. Zde jsou ale nadále vystavováni netoleranci a povýšenecké diskriminaci ze strany Těžařů. Situace se výrazně zlepší až díky definitivnímu zrovnoprávnění neživých se živými, tzv. We'Rahhta Pathae, Velkou Coraabskou Deklarací vydanou 3491 Tu.
Současnost
4223 Tu - Dochází k založení VCKG - Velké Coraabské Kmenové Genobanky. Sbíráním vysoce kvalitního neživého genomu chtějí tradicionalisté udržet "kvalitu rasy" na stávající úrovni. Nejnovější studie odborníků z Orbitální univerzity totiž prokazují, že genom v posledních staletích dramaticky degeneruje.
Vytrvale postupující degenerace neživého genomu (cor. anree) dnes tvoří pravděpodobně nejpalčivější problém všech neživých kmenů na Coraabu. S každou další generací totiž narůstá počet poruch a degenrativních chorob, z Kádí vylézá více a více lachtů, žlutek či jiných všemožně pokřivených tvorů.
Další existenciální hrozbu tvoří vytrvale klesající počet Zombů. V 4249 Tu dokonce poslední Zombové opouštějí C'Oru a vracejí se do kolébky své kultury - prastaré Min'Ory. Jejich hlavním problémem je, že se nerozmnožují - jejich počet je od začátku dějin na Coraabu pevně stanovený.
Stinnou stránkou povahy většiny neživých národů je jejich totální kulturní izolace od okolního světa a mnohdy až fanatická xenofóbie, kterou projevují proti návštěvníkům přicházejícím na Coraab ze zbytku civilizovaného multivesmíru. Jelikož jsou neživí notně nepřizpůsobivým etnikem, od jejich problémů dává většina coraabské společnosti ruce pryč. Své problémy si tak musí vyřešit sami.
V současné době počty neživých na Coraabu vytrvale klesají. Podle nejskeptičtějších prognóz poprvé v dějinách hrozí, že do konce tohoto tisíciletí zcela vyhynou.
Fyziologie
Neživí jsou myslící tvorové, kteří nepotřebují ke své existenci vzduch, tekutiny nebo potravu.
V drtivé většině případů se podobají svým živým protějškům, často mají horní a dolní párové končetiny a obličej se všemi charakteristickými prvky jako oči, nos, ústa, zuby. Tento fakt zůstával pro odborníky dlouho záhadou - k čemu mít orgány jako nos či zuby, když je vlastně skoro k ničemu nepotřebuji? Vědci se shodují, že vzhledová podobnost s příslušníky jiných ras může být způsobena tím, že jejich pradávní stvořitelé jednoduše chtěli, aby se jim (nebo jejich dalším poddaným) jejich vlastní služebníci podobali.
Některé kmeny (především Dungové, výjimečně Ilokajové) potravu přijímají, tento akt má ovšem ryze ceremoniální charakter - většinou jde o rituální kanibalismus nebo vyjádření nadřazenosti či síly.
Neživí jsou velice houževnatým kmenem, dobře snášejí pobyt v anaerobním prostředí, extrémních teplotách a tlacích, jsou vysoce odolní proti radiaci a toxickým splodinám.
Až na výjimky se neživí nerozmnožují pohlavně. Ilokajové používají recyklační vaky (cor. ilokho), káďovky po tisíciletí vylézají z reprodukčních kádí (cor. umkha). Zombové se nerodí vůbec.
Termín Neživot bývá zprvu většinou ras špatně pochopen. Mnozí si myslí, že jde o oživlá těla zemřelých či bezduché stroje. Není tomu tak. Specifikem tohoto etnika je právě jejich neživý genom. Ten nese všechny známky sofistikované inženýrské manipulace, jde o vysoce komplexní genetickou strukturu, jež propůjčuje neživým tolik výjimečných schopností. Experti tvrdí, že neživí jsou vlastně nejdokonalejším vývojovým stádiem bio-robotů, jelikož jsou zcela prosti jakýchkoliv mechanických součástek. Je již dávno prokázané, že jde o uměle vytvořené bytosti.
Neživí tedy mají cosi jako svůj "cyklus" (cor. uatta). Ten se u jednotlivých neživých kmenů svým trváním dramaticky liší. Mohou tedy "zemřít", de facto terminálně ukončit všechny své funkce. Důsledkem může být mechanické poškození či pokročilá genetická degenerace, jež zamezí správnému fungování centrální nervové soustavy.
Konec neživota se pak v coraabish označuje jako rooa (zomb. reei).
Neživé kmeny
Neživí se dělí do několika hlavních neživých kmenů (cor. lopthakarr). Ty mezi sebou mají složitou hierarchii vztahů.
Vyšší neživé kmeny
Nižší neživé kmeny - tzv. káďovky (cor. Bumtha)
- Dung
- Joobo
- Hypomor
- Lasturo
- Žlutka
- Mokvák
- Lepront
- Lachto
- Frenetik
- Latent
- Korostenec
- Hanth
- Ruuga
- Polybába
- Nálevník
- Chon
Vyhynulé neživé kmeny
Mýtické neživé kmeny